Pohled do historie nabízí dva možné scénáře – hladké přistání (soft landing), kdy proces desinflace hospodářský růst pouze přibrzdí, nebo tvrdé přistání (hard landing) implikující hlubší recesi následkem až příliš utažené měnové politiky. Ve světle posledních příchozích dat se však začíná hovořit o třetím scénáři, kdy by americká ekonomika teoreticky nemusela přistát vůbec (no landing), píše Dominik Rusinko
Analytik ČSOB.

Takový scénář by znamenal, že americká ekonomika si nadále povede nad očekávání dobře a podobně jako v posledních čtvrtletích svižně poroste. Překvapivě silná data z trhu práce v lednu jdou přesně tímto směrem – míra nezaměstnanosti na úrovni 3,4 % je nejnižší od 60. let a trh práce zůstává celkově extrémně napjatý. Na druhou stranu, inflace by se v tomto scénáři jen těžko vrátila k 2% cíli. Jinak řečeno, současná desinflační epizoda by se tak vlastně mohla ukázat jako dočasná.

 

Scénář bez přistání by pro trhy zřejmě znamenal pokračování vysoké rozkolísanosti z roku 2022, a to jak z důvodu nejistého inflačního vývoje (aktuálně trhy zaceňují poměrně svižný pokles inflace, resp. variantu hladkého přistání), tak i reakční funkce Fedu. Ten by totiž ve světle setrvale zvýšené inflace a hrozby ztráty kredibility nakonec přece jen musel zakročit a měnovou politiku dále zpřísnit. A pravděpodobně i držet sazby po delší dobu na vyšších úrovních, aby zajistil návrat inflace k cíli.

Ve své podstatě by tak naplnění scénáře no landing pouze zvýšilo pravděpodobnost opožděného tvrdého přistání americké ekonomiky, kdy by vyšší sazby již zchladily ekonomiku dostatečně, avšak s podstatným rizikem recese. Pro trhy může jít paradoxně o ten vůbec nejhorší scénář kvůli delšímu období nejistoty a jisté neukotvenosti dalšího vývoje, přičemž ve výsledku by se americká ekonomika tak jako tak propadla do – ne nutně pouze technické – recese.