Na finančních trzích se bouřlivě diskutuje a otázka, kterou investoři milují i nenávidí zároveň, zní: je sektor umělé inteligence rozumnou sázkou na produktivitu příští dekády, nebo už jde o přehřátý příběh, kde cenu tlačí nahoru hlavně očekávání a strach, že někdo zmešká vlak? V centru debaty stojí tři jména s váhou, která se v investičním světě neodmává. Warren Buffett, Howard Marks a Seth Klarman. Každý z nich mluví jiným jazykem, ale dohromady vytvářejí jednoduché varování. Když se trh začne tvářit, že riziko zmizelo, bývá to právě okamžik, kdy se riziko vrací oknem.
Warren Buffett je v tomto příběhu důležitý hlavně tím, co dělá, ne tím, co říká. Ve chvíli, kdy velká část trhu přesouvá pozornost k akciím spojeným s AI, drží Berkshire Hathaway mimořádně vysoký objem hotovosti a krátkodobých amerických státních pokladničních poukázek. Z poslední kvartální zprávy vyplývá, že firma má obrovský polštář likvidity a krátkodobých investic, a tím si kupuje čas i svobodu čekat na ceny, které budou dávat smysl. Tento postoj není výkřikem proti technologii. Je to připomínka, že i nejlepší technologie na světě může být špatnou investicí, pokud ji koupíte za cenu, která předpokládá dokonalý scénář.
Druhý hlas přichází od Howarda Markse, zakladatele Oaktree, který se tématu věnoval v čerstvém memorandu o tom, zda jde o bublinu. Marks se dlouhodobě soustředí na cykly a psychologii trhu a právě tady vidí varovné signály. Když investoři začnou používat argument, že tentokrát je to jiné, a zároveň jsou ochotni platit téměř jakoukoli cenu, protože příběh je příliš silný, vzniká prostředí, které v minulosti často končilo bolestivou korekcí. Marks zároveň připouští, že část případů skutečně může být jiná, protože AI má reálný transformační potenciál. Jenže transformační potenciál není totéž co jistý budoucí zisk pro akcionáře a už vůbec ne pro akcionáře, kteří nakoupí příliš draho.
Seth Klarman se v aktuální debatě objevuje jako třetí díl skládačky a jeho typickým tématem je riziko pro méně zkušené investory. Klarmanův styl je postaven na bezpečnostní rezervě a na ochraně kapitálu a právě proto zní jeho varování v době euforie nejostřeji. Když se k trhu přidá dav, který nemá zkušenost s cyklem a kupuje jen proto, že cena roste, velmi snadno se stane, že nakoupí uprostřed nejdražší fáze příběhu a první prudší výprodej z něj vytřese nervy i peníze.
Klíčové na celé debatě je, že nikdo z těchto investorů netvrdí jednoduché kupte nebo prodejte. Jejich společné poselství je praktičtější. Váš výsledek nebude záviset jen na tom, zda AI změní svět, ale i na tom, jakou cenu dnes platíte a jaké riziko na sebe berete. Když trh očekává zázrak a vy zaplatíte cenu, která zázrak vyžaduje, aby se stal rychle a bez komplikací, pak už ve skutečnosti nesázíte na technologii, ale na to, že se nenaplní žádné negativní překvapení.
V praxi se kolem AI míchají dva odlišné světy, které lidé často házejí do jednoho pytle. První svět tvoří zavedené firmy, které už dnes generují obrovské cash flow a AI do nich může přidat nový růstový motor, ale zároveň přežijí i tehdy, když se návratnost investic ukáže pomalejší. Druhý svět tvoří firmy, jejichž valuace stojí hlavně na tom, že jednou v budoucnu ovládnou velký trh a mezitím budou spalovat kapitál. Tento rozdíl je pro řízení rizika zásadní, protože špatně naceněná očekávání obvykle dopadají nejtvrději právě na segment, kde je příběh nejsilnější a čísla nejslabší.
Když se řekne bublina, investoři si často představí okamžitý pád jako v době „.com éry“. Realita bývá zrádnější. Přehřátý trh může růst déle, než si skeptici myslí, a zároveň může spadnout rychleji, než si optimisté připouštějí. Proto dává větší smysl přemýšlet v pravděpodobnostech a scénářích než hledat jeden velký verdikt. Z tohoto pohledu jsou Buffettovy hotovostní rezervy jednoduchou pojistkou, Marksovo memorandum je mapou varovných signálů a Klarmanovo varování je připomínkou, že největší ztráty obvykle nevznikají z neznalosti technologie, ale z neznalosti cyklu.
Psali jsme: AfD na špici průzkumů. Němci věří Weidelové víc než vládě
Co z toho plyne pro běžného investora, který nechce ani utéct z trhu, ani bezhlavě naskočit do euforie. Především to, že téma AI se dá investovat různými způsoby a každá cesta nese jiný typ rizika. Jedna cesta je přiznat si, že neumím ocenit revoluci, a proto chci širší diverzifikaci napříč sektory a regiony. Druhá cesta je držet se kvality, tedy firem se ziskem, silnou bilancí a prokazatelnou poptávkou, a teprve potom řešit jejich AI příběh. Třetí cesta je spekulativní a může vyjít, ale musí počítat s tím, že část těchto sázek skončí nulou a že psychika během propadů bývá dražší než analytika.
V celé debatě je nakonec nejcennější jednoduchý filtr, který spojuje všechny tři investory. Neptejme se jen na to, co technologie dokáže, ale také kdo na tom vydělá, za jakých podmínek a jaká cena už předem započítává dokonalý výsledek. Pokud je odpověď nejistá, pak má opatrnost svoji hodnotu a hotovost není ostuda, ale strategická volba. A pokud je odpověď příliš snadná, obvykle to znamená, že trh už ten příběh slyšel tisíckrát a zahrnul ho do ceny dávno před vámi.
Zdroje: 1. Handelsblatt Buffett und Co warnen vor einer KI Blase was nun; 2. Oaktree Howard Marks Is It a Bubble; 3. Berkshire Hathaway třetí kvartál 2025 Quarterly Report PDF
(Beneš, Handelsblatt, foto: zai)
