Zatímco světové trhy s ropou v pondělí téměř vůbec nezareagovaly na dramatickou americkou invazi do Venezuely a zadržení tamního prezidenta Nicoláse Madura, ve Washingtonu a na Wall Street vládne směs úlevy, opatrného optimismu a hlubokého nepochopení skutečných důsledků kroků, které Donald Trump učinil s cílem ovládnout jednu z největších ropných klenotnic světa. Podle předních analytiků se zdá, že Trumpova ropná sázka, o které on sám i jeho stoupenci mluví jako o návratu k americkému energetickému impériu, zatím přináší spíše politický teatr než ekonomickou revoluci. Základní rámec celé operace podrobně rozebírá původní analýza na britském serveru UnHerd, která upozorňuje na překvapivě chladnou reakci trhů a zpochybňuje představu, že by Amerika náhle získala rozhodující kontrolu nad globálními dodávkami ropy.
Prezident Trump krátce po operaci prohlásil, že Spojené státy nyní povedou Venezuelu k prosperitě a že americké ropné společnosti se vrhnou do obnovy tamního sektoru s investicemi v řádu miliard dolarů. Podle něj má americký kapitál opravit rozpadlou infrastrukturu, zvýšit těžbu a proměnit venezuelské bohatství v motor nové průmyslové renesance Spojených států. Jenže realita venezuelského ropného průmyslu je mnohem temnější. Tamní těžba je po letech zanedbávání a korupce na historickém minimu a investice nutné k jejímu oživení se odhadují na více než sto miliard dolarů v horizontu patnácti let. Podrobnosti o tom, jak problematická je představa rychlého návratu amerických firem do Venezuely, shrnuje i server Yahoo Finance, který upozorňuje, že velké ropné koncerny zůstávají zdrženlivé a do země se zatím nijak nehrnou.
Nejvýmluvnější je reakce samotného trhu. Jak upozornila agentura Reuters, ceny ropy po oznámení Trumpových plánů spíše oslabily, než aby vyskočily vzhůru, což naznačuje, že investoři nevěří v rychlý přísun venezuelské ropy na světové trhy. Trh podle agentury Reuters spíše započítal riziko přebytku nabídky v době, kdy je globální poptávka utlumená a zásoby vysoké.
Ani akcie energetických firem nepřinesly jasný signál euforie. Krátké růsty byly rychle vystřídány korekcemi poté, co Trump začal hovořit o možných státních garancích a subvencích pro firmy, které by se do venezuelského dobrodružství pustily. To jen posílilo dojem, že bez masivní státní podpory je projekt pro soukromý sektor příliš riskantní. Podle serveru Investors.com zneklidňuje investory nejen politická nestabilita, ale i hrozba, že se z celé operace stane dlouhodobý finanční závazek americké vlády
Z globálního hlediska se navíc ukazuje, že Venezuela už dávno nehraje v ropném světě takovou roli, jakou měla ve dvacátém století. Její produkce je zlomkem světové nabídky a například Čína, která kdysi patřila k hlavním odběratelům venezuelské ropy, dnes bere z této země jen kolem čtyř procent svého dovozu. Jak připomíná UnHerd, Peking mezitím masivně investuje do obnovitelných zdrojů a elektromobility, aby se zbavil závislosti na geopoliticky rizikových dodávkách fosilních paliv. Právě to vysvětluje, proč čínské trhy na víkendový zásah téměř nereagovaly.
Psali jsme: Zrada zevnitř. Jak USA provedly únos Madura a kdo jim otevřel dveře
V tomto kontextu začíná Trumpova operace působit anachronicky, jako návrat k devatenáctému století a ke gunboat diplomacii, která se snažila ovládat svět skrze kontrolu surovin. Jenže svět se mezitím zásadně proměnil. Globální ekonomika je stále méně náročná na ropu a stále více na lokální obnovitelné zdroje. Rozvojové země dnes přecházejí na solární a vodní energii nikoli z ideologických důvodů, ale proto, aby snížily svou závislost na dovozu a na dolaru. UnHerd v této souvislosti upozorňuje na příklad Etiopie, která zakázala dovoz aut se spalovacími motory, i na Ukrajinu, jež decentralizuje svou energetiku, aby byla odolnější vůči útokům.
Z toho plyne zásadní paradox celé operace. Trump věnoval obrovský politický kapitál i vojenské zdroje získání ceny, která bude v dlouhodobém horizontu stále méně žádaná. Investoři proto zůstávají klidní a vyčkávají, zda se z venezuelského zásahu nestane další nekonečný konflikt, který Ameriku vyčerpá spíše politicky než ekonomicky. Jak uzavírá autor analýzy John Rapley, prezident tak stojí před nepříjemnou volbou buď rychle vycouvat, nebo jít do všeho naplno a riskovat, že jeho mandát bude navždy spojen s válkou, která nepřinesla slíbené černé zlato, ale jen další drahou a zbytečnou zátěž pro Spojené státy.
Zdroje: 1. unherd.com/2026/01/donald-trumps-oil-gamble; 2. reuters.com/business/energy/wti-crude-extends-decline-after-trump-says-venezuela-will-send-oil-us; 3. investors.com/news/venezuela-rebuild-subsidies-floated-by-trump-oil-stocks-lose-steam
(Kovář, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
