Česká republika se ocitla v centru pozornosti mezinárodních statistik poté, co účet World of Statistics zveřejnil přehled počtu pornoherců přepočtených na milion obyvatel. Podle těchto dat připadá na Česko více než 86 osob působících v pornografickém průmyslu na milion obyvatel, což jej řadí na první místo na světě. Na dalších příčkách se objevují Maďarsko, Spojené státy americké nebo Lotyšsko, přičemž rozdíl mezi Českem a zbytkem žebříčku je výrazný. Tato čísla se rychle rozšířila po sociálních sítích i médiích a vyvolala otázky, zda jde o skutečný obraz reality, nebo spíše o statistickou konstrukci bez hlubšího kontextu.
Základem této statistiky jsou databáze pornografického průmyslu, které shromažďují jména a profily osob vystupujících alespoň jednou v profesionální produkci. Nejčastěji se jako zdroj uvádějí katalogy typu Freeones, z nichž následně čerpají různé analytické projekty a populární statistické účty na sociálních sítích. Právě zde vzniká první metodologický problém. Evidence nerozlišuje mezi aktivními profesionály a lidmi, kteří se objevili pouze v několika málo scénách, ani mezi dlouhodobým působením a krátkodobou epizodou. Záznam v databázi tak automaticky zvyšuje statistiku dané země bez ohledu na skutečný rozsah činnosti.
Výjimečné postavení Česka v těchto přehledech má však své historické i ekonomické vysvětlení. Po roce 1989 došlo k rychlému uvolnění legislativy, která umožnila legální produkci pornografie. Zároveň se Česká republika stala atraktivním místem pro zahraniční producenty díky nízkým výrobním nákladům, dostupnosti pracovních sil a relativně liberálnímu společenskému prostředí. Praha a další města se v devadesátých letech proměnila v centra, odkud se pornografický obsah vyvážel do celého světa. Tento trend potvrzuje i odborný přehled věnovaný vývoji pornografického průmyslu v České republice, který popisuje vznik stabilního produkčního zázemí a přítomnost velkých mezinárodních společností.
Do statistik se navíc promítá samotná velikost země. Česká republika má relativně malý počet obyvatel, takže i absolutně nízké množství osob registrovaných v pornografických databázích se po přepočtu na milion obyvatel jeví jako mimořádně vysoké. Ve Spojených státech nebo v Japonsku mohou být absolutní počty výrazně vyšší, avšak v relativním vyjádření se rozmělní v mnohonásobně větší populaci. Tento efekt ukazuje, jak snadno mohou relativní ukazatele vyvolat zkreslený obraz, pokud nejsou správně interpretovány.
Dalším faktorem je mezinárodní mobilita v rámci pornografického průmyslu. Řada osob evidovaných jako české pornoherečky či pornoherci se narodila v zahraničí nebo dlouhodobě žije mimo Českou republiku. Databáze často pracují s místem původu nebo s prvním působištěm, nikoli s aktuálním bydlištěm. To znamená, že část statistiky může odrážet spíše historii produkce v Česku než reálný stav společnosti. Podobné výhrady zaznívají i v analýzách upozorňujících na rozdíly mezi jednotlivými zdroji a jejich metodikou.
Z mediálního hlediska je však tato statistika atraktivní především svou šokující jednoduchostí. Titulek o tom, že Česko je světovou jedničkou v počtu pornoherců, se snadno šíří a vyvolává emoce. Méně prostoru se už věnuje upozornění, že tato čísla neříkají nic o kvalitě produkce, objemu trhu ani o sociálních dopadech tohoto odvětví. Statistiky nezohledňují pracovní podmínky, ochranu účinkujících ani rizika spojená s krátkodobou a nestabilní povahou práce v pornografii.
Česká média se k této statistice vracejí opakovaně a často ji přebírají bez hlubší kritické analýzy. Přestože některé texty připouštějí zkreslení dat, celkový rámec zůstává stejný. Česko je prezentováno jako pornografická velmoc, aniž by bylo jasně zdůrazněno, že jde o konstrukt vycházející z úzké definice a neúplných databází. Tento přístup potvrzuje i shrnutí českých médií, která statistiku přebírají především jako kuriozitu, nikoli jako seriózní společenský ukazatel.
Psali jsme: „Cuká mu pravice“? Turek vybuchl po Balšínkově útoku
Výsledný obraz proto vyžaduje značnou opatrnost. Údaj o desítkách pornoherců na milion obyvatel nevypovídá o míře sexuality české společnosti ani o jejím kulturním směřování. Spíše odráží kombinaci historického vývoje, ekonomických podmínek, velikosti populace a způsobu, jakým jsou data shromažďována a interpretována. Bez tohoto kontextu se statistika mění spíše v mediální zkratku než v nástroj skutečného porozumění.
Závěrem lze říci, že Česká republika skutečně patří mezi významná centra pornografické produkce v Evropě a že v relativních statistikách vychází na předních místech. Současně je však nutné zdůraznit, že podobné žebříčky neměří skutečný rozsah ani význam pornoprůmyslu a už vůbec nevypovídají o společnosti jako takové. Jde o čísla, která zaujmou, ale bez širší interpretace mohou snadno vést k chybným závěrům.
Zdroje: 1. https://
(Pilař, brilliantmaps.com, obr.: aiko)
