Čína připravuje další zásah do světového obchodu se strategickými technologiemi. Ministerstva obchodu a vědy 16. října 2026 představila návrh na zákaz nebo omezení vývozu dvanácti pokročilých technologií využívaných při výrobě solárních zařízení. Opatření se týká především výrobních postupů, které umožňují zvyšovat účinnost fotovoltaických článků a snižovat jejich výrobní náklady. Peking tak může získat další nástroj kontroly nad technologiemi, na nichž závisí významná část evropské energetické transformace.
Podle agentury Reuters, která 18. října zveřejnila podrobnosti návrhu, Čína omezení zdůvodňuje národní bezpečností a využitím některých technologií v kosmickém a obranném průmyslu. Opatření však zároveň vyvolává otázku, zda si Peking nechce dlouhodobě zajistit rozhodující postavení na světovém trhu, zatímco Evropská unie usiluje o vybudování vlastního solárního průmyslu.
Navrhovaná pravidla rozlišují technologie, jejichž vývoz by byl zakázán, a postupy, které by mohly být zahraničním partnerům předávány pouze na základě povolení čínských úřadů. Nejtvrdší omezení mají dopadnout na vybrané technologie výroby perovskitových a tandemových solárních článků. Ty patří mezi perspektivní technologie umožňující účinnější využití slunečního záření. Návrh zahrnuje rovněž některé postupy výroby velmi tenkých křemíkových desek a polykrystalického křemíku. Pokročilé výrobní technologie TOPCon, HJT a XBC mají podle návrhu podléhat licenčnímu režimu, nikoli úplnému zákazu. Kontrola se může vztahovat také na klíčová výrobní zařízení obsahující příslušné technologie.
Úplný zákaz zatím schválen nebyl. Čínská vláda zahájila připomínkové řízení, které skončí 15. listopadu. Od 16. října však již platí dočasná povinnost registrovat vybrané přeshraniční převody technologií, včetně licenčních smluv a převodů vlastnických práv. Registrace se vztahuje také na některé již zahájené, ale nedokončené transakce. Peking zdůrazňuje, že opatření nejsou namířena proti konkrétním zemím nebo podnikům a že běžný obchod s hotovými výrobky má pokračovat. Právě v tom však spočívá význam návrhu. Čína může dál dodávat levné solární panely na zahraniční trhy, zatímco její konkurenti budou mít obtížnější přístup k části výrobních postupů potřebných pro budování vlastních továren.
Evropa nakupuje čínské panely, vlastní výroba zaostává
Čínský postup upozorňuje na dlouhodobou slabinu evropské energetické politiky. Evropská unie podporuje rychlé rozšiřování obnovitelných zdrojů, ale výrobu podstatné části potřebných zařízení přenechala zahraničním dodavatelům. Podle Eurostatu pocházelo v roce 2024 z Číny 98 procent solárních panelů dovezených do EU ze zemí mimo Unii. Evropští výrobci přitom čelí značné nákladové nevýhodě. Evropská komise ve svém hodnocení konkurenceschopnosti čistých technologií uvedla, že výroba fotovoltaického modulu je v EU přibližně o 60 procent dražší než v Číně. Rozhodují vyšší investiční, pracovní a energetické náklady, menší výrobní kapacity i nedostatečně propojené dodavatelské řetězce.
Brusel se snaží situaci změnit prostřednictvím evropského aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, známého jako Net-Zero Industry Act. Ten stanovuje orientační cíl, aby evropská výrobní kapacita strategických čistých technologií do roku 2030 odpovídala alespoň 40 procentům jejich každoroční potřeby v EU. Jde o společný cíl pro širší skupinu technologií, nikoli pouze pro fotovoltaiku. Samotná finanční podpora však konkurenceschopný průmysl nezajistí.
Pokud budou evropské podniky při výstavbě moderních výrobních linek závislé na čínských licencích, zařízeních a technologických postupech, může být jejich rozvoj pomalejší a nákladnější. Rozhodující bude schopnost Evropy převést vlastní výzkum do rozsáhlé průmyslové výroby. Vzniká tak zásadní rozpor evropské energetické strategie. Unie usiluje o omezení závislosti na dovážených fosilních palivech, ale při budování nových energetických zdrojů zůstává významně závislá na technologiích a výrobních kapacitách jiné světové mocnosti.
Českým elektrárnám výpadek nehrozí, průmysl však čelí riziku
Čínský návrh má význam také pro Českou republiku. Podle Solární asociace dosáhl instalovaný výkon českých fotovoltaických elektráren na konci prvního pololetí 2026 přibližně 5,36 gigawattu. Za prvních šest měsíců letošního roku přibylo 9 364 nových instalací o souhrnném výkonu 295 megawattů. Pro české domácnosti a podniky navrhované opatření neznamená bezprostřední omezení dodávek hotových solárních panelů. Případné důsledky se mohou projevit především dlouhodobě, například v dostupnosti nových výrobních technologií nebo ve schopnosti evropských dodavatelů konkurovat čínským producentům.
České strojírenství, elektrotechnika a výzkumná pracoviště mají předpoklady zapojit se do evropského fotovoltaického průmyslu. Pokud ale bude přístup ke klíčovým výrobním technologiím podléhat čínskému povolování, může to možnosti nových investic omezit. Rozsah dopadů bude záviset na konečné podobě pravidel a způsobu jejich uplatňování. Čínský návrh je navíc součástí širší revize vývozních pravidel zahrnující celkem 40 technologií z oblasti fotovoltaiky, umělé inteligence a biomedicíny. Kontrola strategického know-how se tak stává dalším nástrojem mezinárodní hospodářské soutěže.
Evropa proto stojí před problémem, který samotné dotace na obnovitelné zdroje nevyřeší. Nestačí rozhodovat o tom, kolik solárních elektráren postaví. Musí současně vytvořit podmínky pro vlastní výrobu technologií, bez nichž nové energetické zdroje nelze rozvíjet a modernizovat. Skutečná energetická nezávislost totiž neznamená pouze vyrábět elektřinu na vlastním území. Znamená také mít dostatečnou kontrolu nad technologiemi, které jsou k její výrobě potřebné. V této oblasti si Čína udržuje před Evropou výrazný náskok.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – Čína navrhuje omezení vývozu solárních výrobních technologií; 2. Čínské ministerstvo obchodu – Oficiální oznámení č. 48/2026 o vývozu technologií; 3. Čínské ministerstvo obchodu – Vysvětlení navrhovaných omezení; 4. PV Magazine – Omezení vývozu perovskitových a tandemových technologií; 5. Eurostat – Závislost evropského dovozu solárních panelů na Číně
