Vzácné zeminy jsou skupinou 17 kovových prvků, které jsou nezbytné například pro výrobu elektromotorů, větrných turbín nebo špičkové vojenské techniky. Až 90 % světového zpracování těchto kovů ovládá Čína. Právě tato země v dubnu 2025 zavedla přísné vývozní licence na sedm druhů těchto materiálů a na výrobky z nich. Zejména se jedná o permanentní magnety, které se používají v elektromotorech, a to nejen v autech, ale i v domácích spotřebičích a lékařských přístrojích.
Čínská opatření jsou vnímána jako odvetný krok na rozhodnutí USA zvýšit cla na čínské elektromobily a jejich komponenty. Tímto krokem Peking jednoznačně ukázal, že je ochoten využít svou dominanci na trhu s kritickými surovinami jako geopolitický nástroj.
Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič v květnu apeloval na Čínu, aby urychleně vyřizovala exportní licence a zmírnila dopady na evropský průmysl.
„Informoval jsem svého čínského protějška o alarmující situaci v automobilovém průmyslu EU. Vzácné zeminy a permanentní magnety jsou nezbytné pro průmyslovou výrobu... to je pro průmysl mimořádně rušivé,“ uvedl Šefčovič pro list Financial Times.
Výrobci se mezitím snaží improvizovat. BMW uvedlo, že některé části dodavatelského řetězce jsou již přímo zasaženy. Mercedes-Benz zahájil vyjednávání s dodavateli o vytvoření zásob vzácných zemin pro strategické pokrytí nejbližších měsíců. Ford byl nucen pozastavit provoz jedné ze svých amerických továren kvůli nedostatku magnetů a obavy z dopadů v Evropě se šíří.
Podle Evropské asociace výrobců automobilových dílů (CLEPA) muselo několik evropských dodavatelů kvůli zpožděním vývozu materiálů z Číny už zastavit výrobu. CLEPA upozorňuje, že nejde o běžný výpadek.
„Dopad těchto omezení je bezprecedentní. Některé klíčové továrny nemají materiál na více než týden dopředu,“ uvádí zpráva CLEPA.
Generální tajemník CLEPA Benjamin Krieger zdůraznil, že Čína porušuje ducha otevřeného trhu.
„Současná situace ukazuje, jak moc Evropa potřebuje vlastní kapacity a silnější partnerství mimo Čínu,“ řekl Krieger.
Evropská komise mezitím urychleně schválila 13 strategických projektů pro těžbu a zpracování kritických surovin mimo území EU. Investice v hodnotě 5,5 miliardy eur mají zajistit přístup k lithiu, kobaltu, manganu, grafitu a dalším klíčovým surovinám. Jedním z projektů je i těžba v Grónsku nebo recyklace vzácných zemin ve Finsku.
Krize zasahuje i mimo EU. Indický výrobce motocyklů a elektromobilů Bajaj Auto oznámil, že omezení vývozu z Číny může narušit výrobu elektrických skútrů už v červenci. Indická média varují, že výpadky se mohou přenést na celou Asii.
Psali jsme:
Zatímco evropské firmy vnímají zpoždění jako cílený zásah proti Západu, někteří experti upozorňují i na možnost interních problémů v čínské administrativě.
„Myslím, že je to hlavně důsledek nového byrokratického systému, který si Čína sama zavedla. Vývozní licence zdržují schvalovací orgány, ale není jisté, zda je to záměr, nebo jen chaos,“ řekl Maximilian Butek z Německé obchodní komory v Číně.
Situace kolem vzácných zemin je jasnou lekcí pro Evropskou unii, kdy závislost na jednom dodavateli, zejména autoritativním, je riskantní. Politici i firmy nyní čelí otázce, zda bude EU schopná vytvořit vlastní, udržitelný a diverzifikovaný přístup ke kritickým surovinám. Jinak může být každá další geopolitická třenice záminkou pro nové průmyslové krize.
(Beneš, Financial Times, foto: zai)
