Tempo růstu výroby elektrické energie v Číně v posledních letech nemá ve světě obdoby. Podle dostupných údajů připadá na Čínu v roce 2025 přibližně 33,2 procenta celkové světové výroby elektřiny, zatímco Spojené státy dosahují zhruba 14,2 procenta. Jinými slovy Čína dnes vyrábí více než dvojnásobek elektrické energie oproti USA a sama zajišťuje přibližně třetinu veškeré elektřiny vyrobené na planetě. Zbytek světa dohromady se podílí přibližně 52,6 procenta. Takto výrazná koncentrace výrobních kapacit nemá v moderní historii energetiky obdoby.
Růst čínské výroby není dán pouze tradičními zdroji energie. Naopak stále výrazněji se opírá o obnovitelné zdroje především o solární energetiku, která se stala nejrychleji rostoucím přírůstkovým zdrojem elektřiny. Podle vyjádření Elona Muska se právě solární energie podílí na největším nárůstu nové výrobní kapacity a Čína má v nejbližších letech překonat Spojené státy v celkovém objemu výroby elektřiny přibližně trojnásobně. Tento vývoj zapadá do širší strategie Pekingu, která klade důraz na masivní rozšiřování energetické infrastruktury a dlouhodobé plánování bez ohledu na krátkodobé politické cykly.
Klíčovou roli v této dominanci hraje výrobní základna čistých technologií. Podle dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) Čína ovládá více než osmdesát procent světové výrobní kapacity fotovoltaických panelů. V roce 2023 činila kapacita výroby solárních panelů přibližně 944 gigawattů a do roku 2030 se očekává nárůst na zhruba 1295 gigawattů. Tento rozdíl vůči Spojeným státům i Evropské unii se podle současných projekcí nebude výrazně snižovat a čínská převaha má zůstat zachována i na konci tohoto desetiletí.
Podrobně o vývoji globální výroby elektřiny a dominance Číny v oblasti čistých technologií informují mimo jiné analýzy Mezinárodní energetické agentury a deník Financial Times.
Podobná situace panuje v oblasti výroby baterií pro ukládání energie. Čína zde již dnes představuje dominantního hráče s kapacitou výroby přibližně 2138 gigawatthodin v roce 2023. Do roku 2030 se má tato hodnota zvýšit až na zhruba 6205 gigawatthodin. Přestože Spojené státy i Evropská unie plánují své výrobní kapacity rozšiřovat, čínský náskok zůstává výrazný. Tato skutečnost má zásadní význam nejen pro elektromobilitu, ale i pro stabilitu elektrických sítí a schopnost pracovat s proměnlivou výrobou z obnovitelných zdrojů.
Výrazné postavení si Čína buduje také ve výrobě větrných elektráren, elektrolyzérů a dalších technologií spojených s budoucí vodíkovou ekonomikou. Produkce elektrolyzérů, které jsou klíčové pro výrobu nízkoemisního vodíku, má podle projekcí do roku 2030 vzrůst více než šestinásobně. Také zde hraje Čína hlavní roli díky kombinaci státní podpory, rozsahu průmyslové výroby a schopnosti rychle uvádět nové kapacity do provozu. U technologií jako jsou tepelná čerpadla je sice výroba rozložena rovnoměrněji mezi více regionů, i v tomto segmentu však čínský podíl postupně roste.
Podle analytiků má tento vývoj zásadní dopady nejen na globální energetiku, ale i na geopolitickou rovnováhu. Zatímco Spojené státy a část Evropy se v posledních letech potýkají s roztříštěným rozhodováním, regulatorní nejistotou a politickými spory o směřování energetiky, Čína systematicky posiluje další pilíř své národní bezpečnosti. Vedle armády a průmyslu je to právě energetická soběstačnost a kontrola klíčových technologií, které umožňují dlouhodobou stabilitu a strategickou nezávislost.
Tento rozdíl v přístupu otevřeně kritizují i někteří západní komentátoři, kteří označují řízení energetického sektoru v USA za nekoordinované a krátkozraké. Čínský model dlouhodobého plánování a schopnosti důsledné realizace konkrétních cílů se tak stále častěji objevuje jako kontrast k západnímu stylu správy energetiky. Pokud se současné trendy nezmění, bude mít Čína v příštích letech nejen největší elektrickou síť na světě, ale také rozhodující vliv na globální trh s technologiemi, bez nichž se energetická transformace neobejde.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
Zdroje: 1. International Energy Agency přehled globální energetiky; 2. Financial Times analýza čínské energetické dominance
