Čínské tiché zemětřesení v globálním obchodu má datum 18. prosince 2025. Zatímco západní finanční tisk řešil další náznaky změn v rétorice amerického Fedu a nové přecenění firem napojených na umělou inteligenci, Peking provedl největší zásah do vlastní celní architektury od vstupu do WTO v roce 2001. Ostrov Chaj-nan se stal samostatným celním teritoriem a faktická hranice Číny se přesunula z jeho pobřeží až na pevninskou stranu Qiongzhouského průlivu. Zboží z celého světa nyní vstupuje na Chaj-nan bez cla, bez DPH a bez spotřební daně u 74 procent všech celních položek. Pokud toto zboží projde na ostrově zpracováním s alespoň třicetiprocentní místní přidanou hodnotou, vstupuje následně na čínskou pevninu rovněž bez cla.
Tento mechanismus nepředstavuje dočasnou pobídku, marketingový trik ani program závislý na libovůli úředníků. Jde o trvalou strukturální arbitráž, která mění základní kalkulaci globálních výrobních řetězců směřujících na čínský trh. Zatímco běžný scénář výroby ve Vietnamu znamená, že surovina za sto dolarů po zpracování za dvacet dolarů vstupuje do Číny s dvanáctiprocentním clem a třináctiprocentní DPH, což zvyšuje konečnou cenu na více než 151 dolarů, identický výrobek směrovaný přes Chaj-nan projde s nulovým clem, s vyšším zpracováním za třicet dolarů, splní třicetiprocentní podmínku a na pevninu vstupuje jen s DPH. Celková cena klesá pod 147 dolarů. Rozdíl necelých pět dolarů v tomto modelu se může zdát marginální, avšak v kategoriích se sazbami 25, 30 nebo 40 procent se mění v patnácti až čtyřicetiprocentní konkurenční výhodu.
První fyzické potvrzení přišlo během tří dnů. Z přístavu Yangpu zamířila na pevninu zásilka 179 tisíc tun petrochemických produktů s doloženou úsporou deset milionů jüanů na clech. Nešlo o projekci ani o pilot, ale o reálně zaznamenaný fiskální dopad. Přesto většina západního kapitálu tuto změnu zcela přehlédla nebo ji redukovala na údajný „experiment volného obchodu“. Agentura Reuters ji popsala jako pokus v hodnotě 113 miliard dolarů, Financial Times ji uklidily do regionální rubriky Asie a Bloomberg ji algoritmicky pohřbil pod zprávami o vývozních kontrolách čipů. Analytické selhání tohoto rozsahu se v globálních financích vidí jen zřídka.
Standardní institucionální vyprávění o Chaj-nanu se omezuje na turistiku, duty free prodejny a údajný propad spotřebního modelu po obnovení zahraničního cestování. Čínská skupina China Tourism Group Duty Free skutečně v roce 2024 vykázala na ostrově tržby 30,94 miliardy jüanů, což znamenalo meziroční pokles o téměř třicet procent, a počet nakupujících klesl pod šest milionů. Západní analytici z toho vyvodili, že celý projekt ztrácí smysl. Tato interpretace je však nejen zjednodušená, ale především irelevantní. Spotřební vrstva byla vždy jen viditelnou fasádou. Skutečným jádrem je architektura „první linie otevřená, druhá řízená“, tedy systém, který proměňuje Chaj-nan v domácí offshore zónu pro průmyslové zpracování zboží určeného pro 1,4 miliardy čínských spotřebitelů.
Když Si Ťin-pching v roce 2018 projekt oznámil, reagoval na tři strategické tlaky. Prvním bylo urychlující se americko-čínské odpojování, které po Trumpových clech a Bidenových exportních kontrolách učinilo z Hongkongu politicky zranitelné místo. Druhým byla tzv. malacká dilemata, protože zhruba osmdesát procent čínských dovozů ropy prochází úzkým průlivem mezi Malajsií a Indonésií. Rozvoj přístavu Yangpu vytváří alternativní uzel, který zkracuje trasu indonéských tankerů o stovky námořních mil a snižuje náklady na palivo i manipulaci. Třetím tlakem byla snaha vrátit domácí spotřebu, protože čínští turisté utratili v roce 2019 v zahraničí více než 250 miliard dolarů. To, že se duty free model ukázal citlivý na návrat cestování, nic nemění na tom, že hlavní architekturou projektu je zpracování zboží, nikoli prodej parfémů na letišti v Sanye.
Klíčem celého mechanismu je právě třicetiprocentní pravidlo. Přidaná hodnota se počítá jako rozdíl mezi deklarovanou cenou hotového výrobku a hodnotou dovezených vstupů. Pokud tento rozdíl tvoří alespoň třicet procent konečné ceny, zásilka projde na pevninu bez cla. To okamžitě otevírá prostor petrochemii, kde se z dovážené ropy vyrábějí specializované polymery a farmaceutické intermediáty, potravinářství, kde zpracování masa, olejů nebo obilovin přidanou hodnotu snadno vytvoří, a medicínským technologiím, kde finální montáž, sterilizace a certifikace představují významnou část výrobního řetězce. Méně vhodné jsou naopak komodity bez zpracování a obory, kde je většina hodnoty uzavřena v komponentech vyráběných jinde.
Důsledkem je zásadní zpochybnění strategie „Čína plus jedna“, tedy přesunu výroby do Vietnamu či Indonésie. Pro výrobky mířící na čínský trh se totiž z ostrovního území vlastní Číny stává levnější vstupní brána než z továren v jihovýchodní Asii. Firmy, které tuto změnu pochopí včas, získají náskok v umístění kapacit i v budování vztahů s místními úřady. Ostatní zjistí, že nejlepší pozice už jsou obsazené.
Psali jsme: Evropské návrhy mír nepřinesou. Rajchl ostře proti Bruselu
Vedle zboží se na Chaj-nanu odehrává ještě jeden tichý průlom v oblasti služeb a duševního vlastnictví. Lékařská zóna Boao Lecheng umožňuje používat léčiva a zdravotnické prostředky schválené v USA, EU nebo Japonsku bez čekání na národní registraci. Do konce roku 2025 bylo touto cestou dostupných více než 525 přípravků včetně CAR-T terapií, imunologických léčiv a špičkových diagnostických zařízení. V roce 2024 zde bylo ošetřeno přes 413 tisíc pacientů s průměrnou útratou přes dvanáct tisíc jüanů. Klíčová je však hodnota tzv. reálných dat, která lze využít k urychlení celostátní registrace. Dvacet jedna léků a přístrojů již tímto způsobem získalo schválení pro celou Čínu.
To, co se 18. prosince odehrálo, tak není epizodou, ale strukturální změnou, která přepisuje mapu globální výroby. V době, kdy se světové investiční domy dívají na nesprávná čísla a hodnotí Chaj-nan podle propadu duty free tržeb, vzniká v tichosti největší tarifní arbitráž současnosti.
Zdroje: 1. Reuters – China launches $113 billion free trade experiment on Hainan island; 2. Business Standard – China launches $113 billion free trade experiment on Hainan island
(Beneš, Business Standard, foto: aiko)
