Čína v říjnu 2025 snížila své držby amerických státních dluhopisů na 688,7 miliardy dolarů, tedy na nejnižší úroveň od období globální finanční krize v roce 2008. Vyplývá to z nejnovějších údajů amerického ministerstva financí v rámci statistik Treasury International Capital, které se na trzích považují za klíčové měřítko toho, kdo a v jakém objemu financuje americký stát.
Pokles je patrný i ve srovnání s předchozím měsícem. V září 2025 vykazovala Čína podle stejných dat držbu ve výši 700,5 miliardy dolarů, zatímco říjnová hodnota je přibližně o 11,8 miliardy dolarů nižší. Samotný rozdíl v absolutní částce není dramatický, význam má však jeho načasování a skutečnost, že jde o další krok v dlouhodobém trendu postupného odprodávání, který se v čínských statistikách objevuje již řadu let a postupně mění strukturu největších věřitelů Washingtonu.
Na změně vnímání se výrazně podílejí politické faktory, které nelze plně zachytit čistě ekonomickými ukazateli. Aktuální vývoj je investory čten jako reakce na opakované spory o americký dluhový strop i na nejistotu ohledně budoucí nezávislosti Federálního rezervního systému. Tyto obavy se v čínských ekonomických komentářích spojují do jedné zásadní otázky, zda jsou dolarová aktiva dlouhodobě bezpečná nejen z finančního, ale i z institucionálního hlediska, když se domácí politické konflikty v USA pravidelně promítají přímo do financování státu.
Důležitý je i širší historický kontext. V roce 2013 dosahovaly čínské držby amerických dluhopisů zhruba 1,32 bilionu dolarů, zatímco současná úroveň představuje pokles o více než čtyřicet procent oproti tehdejšímu maximu. Takto výraznou změnu nelze vysvětlit jednorázovým rozhodnutím ani výkyvem v jednom měsíci. Jde o dlouhodobý strategický posun, který souvisí se způsobem, jakým Peking spravuje devizové rezervy, chrání vlastní měnu a zároveň se snaží snižovat zranitelnost vůči americkým sankčním nástrojům a politickému riziku spojenému s dolarovým finančním systémem.
Pro Spojené státy je podstatné, že říjnový pokles nebyl izolovaným čínským krokem v jinak stabilním zahraničním financování. Agentura Reuters ve svém shrnutí upozornila, že celkové zahraniční držby amerických státních dluhopisů v říjnu mírně klesly a že významnou roli v tomto vývoji sehrála právě Čína. To přitahuje pozornost investorů, protože struktura zahraniční poptávky ovlivňuje nejen výnosy dluhopisů, ale i volatilitu trhu a schopnost Spojených států refinancovat svůj dluh v obdobích zvýšené nejistoty.
Při interpretaci těchto dat je nutné rozlišovat dvě roviny, které se v médiích často prolínají. První rovinou je účetní vykazování držeb, tedy to, kolik dluhopisů se oficiálně objevuje pod položkou China, Mainland. Druhou rovinou je skutečná expozice, která může být částečně vedena přes mezinárodní finanční centra, depozitáře a custody účty, takže se část čínských aktiv může ve statistikách objevovat jinde. Přesto však platí, že dlouhodobý trend je sestupný a že hodnota 688,7 miliardy dolarů představuje nejnižší vykázanou úroveň zhruba za posledních sedmnáct let.
Zajímavé je i srovnání s ostatními velkými držiteli amerického dluhu. Největším zahraničním věřitelem zůstává Japonsko s držbou kolem 1,2 bilionu dolarů, vysoko je také Spojené království s přibližně 878 miliardami dolarů. To ukazuje, že financování amerického státu nestojí na jednom jediném věřiteli, zároveň to však posiluje otázku, jak by trh reagoval v situaci, kdy by se více velkých držitelů rozhodlo své expozice vůči USA systematicky snižovat. V takovém scénáři by tlak nemusel přijít formou náhlého výprodeje, ale spíše jako dlouhodobější období slabší poptávky, které by se promítlo do vyšších výnosů a dražší obsluhy amerického dluhu.
Z čínského pohledu má snižování podílu dolarových aktiv několik vzájemně propojených motivů. Jedním z nich je snaha o větší diverzifikaci devizových rezerv směrem k jiným měnám či typům aktiv, které nejsou přímo navázány na americký politický cyklus. Dalším faktorem je snaha omezit zranitelnost vůči finančním restrikcím a posílit manévrovací prostor v době, kdy se ekonomická rivalita mezi Čínou a Spojenými státy prohlubuje v oblasti obchodu, technologií i financí. Třetím motivem je domácí potřeba spravovat rezervy tak, aby odpovídaly stabilizaci jüanu, řízení kapitálových toků a podpoře likvidity v čínském finančním systému.
Psali jsme: Ústup Západu od elektromobilů otevírá dveře čínským značkám
Pro globální trhy má tento vývoj i výraznou psychologickou rovinu. Americké státní dluhopisy jsou nadále považovány za základní bezpečné aktivum, podle něhož se oceňuje velká část světového finančního systému. Když však jeden z největších zahraničních držitelů snižuje svou pozici na nové minimum, investoři znovu otevírají otázku, zda se nemění samotné pojetí bezpečí, tedy zda riziko dnes nespočívá jen v inflaci a úrokových sazbách, ale také v institucionální stabilitě a politické schopnosti řídit veřejný dluh bez opakovaných krizí.
Současně je třeba dodat, že i hodnota 688,7 miliardy dolarů zůstává mimořádně vysoká. Nejde o odchod Číny z amerických aktiv, ale o postupné přenastavování portfolia, jehož tempo se může měnit podle vývoje výnosů v USA, kurzu dolaru, geopolitické situace i čínských domácích priorit. Právě proto budou trhy v dalších měsících pečlivě sledovat nejen to, co se odehrálo v říjnu, ale především to, zda budou nadcházející statistiky Treasury International Capital potvrzovat pokračování tohoto trendu, nebo zda půjde jen o jednu z dílčích úprav v rámci dlouhodobé a opatrné strategie Pekingu.
(Böhm,ticdata.treasury.gov, foto: aiko)
