EU pozastavila obchodní dohodu s USA kvůli Trumpovým clům

byznys

Evropský parlament brzdí klíčovou dohodu s USA po verdiktu Nejvyššího soudu a nové hrozbě plošných cel, která zvyšuje nejistotu trhů i rizika pro evropský export.

EU pozastavila obchodní dohodu s USA kvůli Trumpovým clům
Ursula von der Leyenová, šéfka EK
26. února 2026 - 02:56

Evropský parlament na konci února pozastavil postup klíčové obchodní dohody se Spojenými státy v okamžiku, kdy se právní základ americké celní politiky ocitl v troskách a Washington vzápětí oznámil nový plošný tarif. Rozhodnutí soudní instance, která zpochybnila pravomoc prezidenta uplatňovat cla podle starého zákona, neznamenalo návrat k předvídatelným pravidlům, ale otevřelo dveře k ještě tvrdšímu nástroji. Prezident Donald Trump reagoval oznámením globální patnáctiprocentní sazby opřené o jiný právní rámec a zároveň varoval státy, které by se snažily s celními pravidly taktizovat, že mohou čelit ještě vyšším sazbám. Brusel v této atmosféře žádá jasné vymezení dopadů na dohodu uzavřenou v létě a na konkrétní sazby pro evropské zboží, protože hrozí, že podmínky vyjednané před několika měsíci budou fakticky překryty novým plošným opatřením. Podrobnosti o aktuálním postoji Evropského parlamentu a reakci na americké kroky podrobně popsal server The European Conservative.

Jádrem sporu není jen samotná výše sazby, ale především nepředvídatelnost pravidel. Když Nejvyšší soud zruší část exekutivních kroků a exekutiva obratem vytáhne jiný právní nástroj k dosažení stejného cíle, vysílá to investorům i partnerům signál, že obchodní politika je vystavena politickému cyklu a právním kličkám. Trhy reagují nervozitou, podniky odkládají investice a evropské firmy musejí přepočítávat marže i cenové strategie v reálném čase. Z pohledu Evropské unie je problematické i to, že plošná sazba maže rozdíly mezi sektory a ignoruje dosavadní vyjednané výjimky, čímž oslabuje logiku dohod, které mají odměňovat předvídatelné chování a dlouhodobou spolupráci.


Pozastavení dohody v Evropském parlamentu není technickým zdržením, ale politickým signálem, že unie nechce legitimizovat prostředí, v němž se pravidla mění ze dne na den. Zároveň to ukazuje limity evropské reakce. Unie může vyjednávat, zdržovat ratifikaci a hrozit protiopatřeními, ale v krátkém horizontu nese náklady nejistoty evropský průmysl a exportéři. Pokud se plošná sazba skutečně promítne do celních sazeb na evropské zboží, dopadne to nerovnoměrně na sektory s nízkými maržemi a vysokou citlivostí na cenu, zatímco velké korporace s globálními řetězci mohou část nákladů rozprostřít.

Kritický rozměr celé situace spočívá v tom, že obchodní politika se znovu stává nástrojem domácí politické mobilizace ve Spojených státech a Evropa na to reaguje spíše procedurálně než strategicky. Bez jasného evropského plánu pro případ dlouhodobé americké protekcionistické linie hrozí, že se každé další kolo celních hrozeb promění v improvizované hašení. Unie přitom disponuje pákami v podobě společného trhu, nástrojů proti ekonomickému nátlaku i kapacity uzavírat dohody s dalšími partnery, které by snížily závislost na jednom směru exportu. Pokud však zůstane reakce u dočasného pozastavení jedné dohody, vysílá to Washingtonu signál, že tlak funguje a že evropská odpověď se vyčerpává v procedurách.


Výsledek je dvojí. Na jedné straně právní stát v USA ukázal, že exekutiva má limity, což je pozitivní pro dlouhodobou předvídatelnost. Na straně druhé politická reakce exekutivy ukázala, že limity lze obcházet změnou právního základu, což krátkodobě zvyšuje volatilitu a oslabuje důvěru v mezinárodní závazky. Pro Evropu z toho plyne nepříjemné poučení, že spoléhat se na jednorázové dohody bez robustních pojistek je riskantní a že skutečnou odpovědí musí být posílení vlastní ekonomické odolnosti a důslednější využívání unijních nástrojů k ochraně trhu i vyjednávací pozice.

(Beneš, prvnizpravy.cz, TLDRnews)


Zdroj: https://europeanconservative.com/articles/news-corner/european-parliament-eu-lawmakers-united-states-donald-trump-trade-deal-after-supreme-court-ruling/ 


Anketa

Prezident Pavel prohlásil, že válka na Ukrajině je svým způsobem i naše válka. S jeho prohlášením: