Evropská unie přiznává, že v technologickém soupeření se Spojenými státy a Čínou potřebuje investice v rozsahu, který její dosavadní programy zdaleka nepokrývají. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po pátečním summitu v Dublinu uvedla, že evropské firmy budou pro rozvoj pokročilé umělé inteligence potřebovat nejméně 500 miliard eur. Evropa však zatím nemá dohodu, která by financování v takovém rozsahu zajistila. Politické ambice rostou rychleji než schopnost evropských institucí a kapitálových trhů je uskutečnit.
Setkání evropských lídrů 13. listopadu bylo prvním samostatným strategickým jednáním Evropské rady věnovaným umělé inteligenci. Diskuse se účastnili také šéf francouzské společnosti Mistral AI Arthur Mensch a nositel Nobelovy ceny Geoffrey Hinton. Evropští představitelé se shodli na potřebě posílit technologickou soběstačnost, výpočetní infrastrukturu a bezpečné využívání AI. Konkrétní nový investiční balík však neschválili. Unie tak opět formulovala strategický cíl, jehož financování zůstává otevřené.
Částka 500 miliard eur představuje podle von der Leyenové odhad potřebných investic do technologického rozvoje, pokročilých modelů, čipů a související infrastruktury. Nejde o požadavek na jednorázové výdaje evropského rozpočtu ani o již schválený program. Podstatná část prostředků by měla pocházet ze soukromého kapitálu, jehož mobilizace je však jednou z dlouhodobých slabin evropského hospodářství. Evropa disponuje kvalitním výzkumem, univerzitami a technologickými startupy. Má však problém proměňovat výzkumné výsledky ve velké globální společnosti. Mnohé začínající podniky narážejí na omezený přístup k růstovému kapitálu a roztříštěnost evropských finančních trhů. Americké technologické firmy naproti tomu těží z rozsáhlého kapitálového trhu, silných investorů a rychlejšího financování nových projektů.
Předsedkyně Komise proto oznámila přípravu dalšího návrhu na podporu technologické suverenity. Předseda Evropské rady António Costa zároveň upozornil, že důležitou roli bude mít budoucí víceletý rozpočet EU, zejména připravovaný Evropský fond konkurenceschopnosti. Konkrétní částky, pravidla a rozdělení financování však budou teprve předmětem politických jednání. Zásadní otázkou je, zda Evropa skutečně potřebuje další rozsáhlý dotační systém, nebo především odstranit překážky, které brání soukromému kapitálu investovat do evropských technologií. Samotné veřejné peníze totiž nemohou dlouhodobě nahrazovat fungující investiční prostředí.
Brusel plánuje sedm gigatováren. Financování postupuje pomalu
Nejkonkrétnějším evropským projektem je plán vybudovat až sedm velkých výpočetních center pro umělou inteligenci. Evropská komise v červenci vyhlásila soutěž, která má mobilizovat více než 30 miliard eur. Až deset miliard má pocházet z evropských a národních veřejných prostředků, nejméně 20 miliard ze soukromých investic. Ani zde však zatím nejde o plně zajištěné financování. Společný evropský podnik EuroHPC na začátku listopadu prodloužil termín pro podávání nabídek na středně velké gigatovárny do 4. února 2027. Důvodem byla potřeba umožnit členským státům dokončit rozpočtové postupy a předložit finanční závazky. U velkokapacitních projektů zůstává uzávěrka 3. prosince letošního roku.
Odklad názorně ukazuje rozdíl mezi politickým rozhodnutím a realizací. Evropská komise může vyhlásit technologickou strategii, ale její uskutečnění závisí na penězích členských států, podnikatelských konsorciích a ochotě investorů nést dlouhodobá rizika. Vedle finanční náročnosti představuje další problém dostupnost výkonných procesorů, elektrické energie a technické infrastruktury. Velká datová centra vyžadují stabilní dodávky elektřiny, odpovídající přenosové kapacity a účinné chlazení. Vysoké evropské ceny energií tak mohou oslabovat konkurenceschopnost projektů ještě před jejich dokončením.
Evropa navíc zůstává výrazně závislá na mimoevropských výrobcích pokročilých čipů a poskytovatelích cloudových služeb. Výstavba datových center na evropském území tuto závislost automaticky neodstraní. Technologická soběstačnost totiž nespočívá pouze ve vlastnictví budov a serverů, ale také ve schopnosti vyvíjet vlastní technologie, provozovat je a obchodně využívat. Stejně důležitá je otázka skutečné poptávky. Pokud evropské podniky nedokážou umělou inteligenci dostatečně rychle zavádět do výroby, dopravy, zdravotnictví a veřejné správy, mohou nové výpočetní kapacity přinést nižší ekonomický užitek, než slibují dnešní investiční plány.
Česko chystá centrum za 100 miliard. Návratnost musí prokázat
Evropská strategie má přímé důsledky také pro Českou republiku. České Radiokomunikace připravují vlastní projekt AI gigafactory s předpokládanými investicemi kolem 100 miliard korun. Základem má být budované datové centrum Prague Gateway na pražské Zbraslavi. Podle dosavadního návrhu financování by přibližně 70 miliard korun zajistil soukromý investor, dalších 15 miliard český stát formou budoucího nákupu výpočetních služeb a 15 miliard by mělo pocházet z evropských prostředků. Česká vláda projekt podpořila, nejde však o potvrzení všech finančních závazků ani o přidělení evropské podpory.
České Radiokomunikace se chtějí ucházet o jednu ze středně velkých evropských gigatováren. Připravují spolupráci s francouzskou technologickou společností Bull a německou firmou Polarise. O konečné podobě konsorcia, investicích a obchodních podmínkách se však ještě rozhoduje. Česká republika přitom již disponuje konkrétním projektem evropské AI infrastruktury. V květnu zahájila v Ostravě činnost Czech AI Factory při národním superpočítačovém centru IT4Innovations. Projekt s rozpočtem téměř jedné miliardy korun propojuje výzkumné instituce, výpočetní kapacity a služby pro podniky i veřejnou správu. Polovinu nákladů zajišťuje evropský společný podnik EuroHPC, druhou Česká republika. Součástí dalšího rozvoje je také pořízení specializovaného superpočítače KarolAIna.
Oba projekty mají rozdílný rozsah a účel. Jejich společným cílem by však mělo být skutečné využití umělé inteligence v českém hospodářství. Zásadní nebude počet postavených serverových hal, ale schopnost českých firem získané kapacity využít ke zvýšení produktivity, vývoji nových výrobků a poskytování konkurenceschopných služeb. Zde vzniká důležitý úkol pro stát. Před přijetím dlouhodobých závazků na nákup výpočetních služeb musí být zřejmé, kdo bude kapacity využívat, jaká bude jejich cena, zda odpovídají potřebám veřejných institucí a jaké existují alternativy. Strategická důležitost projektu nemůže nahradit ekonomické vyhodnocení jeho nákladů a přínosů.
Evropská unie nyní stojí před obdobným rozhodnutím v mnohem větším měřítku. Chce snížit technologickou závislost na Spojených státech a Číně, ale potřebuje k tomu kapitál, který zatím nemá dostatečně mobilizovaný, a infrastrukturu, jejíž výstavba teprve začíná. Dublinský summit ukázal, že evropští politici rozsah technologického zaostávání chápou. Neprokázal však, že dokážou dostatečně rychle odstranit jeho příčiny. Pokud se evropská strategie omezí na další investiční plány a veřejné podpory bez skutečného růstu produktivity a konkurenceschopnosti, hrozí, že Unie utratí miliardy za infrastrukturu, zatímco rozhodující technologický a obchodní náskok zůstane mimo Evropu.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: centralnews)
Zdroje: 1. Evropská rada – Výsledky summitu v Dublinu; 2. DPA – Von der Leyenová o potřebě investic 500 miliard eur; 3. Evropská komise – Program AI gigatováren za více než 30 miliard eur; 4. EuroHPC – Oficiální výzva a termíny pro podávání nabídek; 5. ČTK – České Radiokomunikace a financování české AI gigafactory; 6. IT4Innovations – Zahájení Czech AI Factory v Ostravě
