Růst inflace ve Spojených státech v červnu na 2,7 procenta, což je nejvyšší úroveň od února, odstartoval novou vlnu spekulací o dalším vývoji úrokových sazeb. Zatímco analytici z Wall Street vidí v datech potvrzení dopadu tarifní politiky Donalda Trumpa, prezident se paradoxně dožaduje razantního snížení sazeb Federálním rezervním systémem. Vzniká tak paradoxní situace: inflace roste, Fed se zdráhá zasáhnout a politický tlak sílí ze všech stran.

Podle serveru AllSides různé americké deníky interpretují vývoj zcela protikladně. Konzervativní New York Post upozornil, že růst cen může být přímým důsledkem nových tarifů zavedených administrativou Trumpova.

„Inflace v USA vzrostla na 2,7 % – možný signál, že Trumpova cla začala negativně ovlivňovat situaci,“ napsal NY Post s odkazem na údaje amerického ministerstva práce.

Levicová CNN i centristický Newsweek naopak upozorňují spíše na reakci Donalda Trumpa, který využil zpráv o inflaci jako záminku k novým útokům na šéfa Fedu Jeroma Powella a k volání po okamžitém uvolnění měnové politiky.

Rozkol v samotné Federální rezervní bance nyní přerůstá z technické debaty v otázku politického přežití. Zatímco guvernér Fedu Christopher Waller otevřeně prohlásil, že by v červenci podpořil snížení sazeb kvůli zpomalujícímu růstu a křehkému trhu práce, šéf Fedu Jerome Powell a newyorský prezident John Williams zůstávají opatrní. Powell při nedávném slyšení v Kongresu zdůraznil, že inflační očekávání zůstávají příliš nestabilní a že rychlé změny mohou ekonomiku ještě více poškodit.

Situaci dále komplikuje politický rozměr. Trump v posledních týdnech zintenzivnil útoky na Powellovo vedení Fedu. Zpochybňuje jeho nezávislost a navrhuje jeho výměnu, pokud nedojde ke snížení sazeb pod dvě procenta. Jak připomíná Reuters i Business Insider, podobný model zasahování do měnové politiky přivedl Turecko do vysoké inflace a ztráty důvěry investorů. Varovný signál, který trhy zatím ignorují, ale který by se mohl rychle promítnout do výnosů státních dluhopisů a znehodnocení dolaru.

Zároveň se zvyšují známky zpomalení reálné ekonomiky. Růst spotřeby zpomaluje, počet nových pracovních míst stagnuje a některé ukazatele, například Sahmovo pravidlo nebo výnosová křivka, naznačují, že americká ekonomika může být na pokraji recese. Analytici JPMorgan i Deloitte dávají rostoucí pravděpodobnost tomu, že recese již začala nebo začne během druhé poloviny roku 2025. Přesto se Fed snaží zachovat stabilitu a odolává výzvám k rychlému řezu.

Trhy mezitím korigují svá očekávání. Zatímco ještě na jaře byla šance na snížení sazeb v létě odhadována na 60 procent, nyní se snižuje pod hranici 10 procent pro červenec a srpen. Klíčové rozhodnutí se tak přesouvá na zářijové zasedání. Morningstar, Goldman Sachs i CNBC přitom upozorňují, že i když ke snížení sazeb dojde, bude pravděpodobně pouze kosmetické a nebude znamenat začátek nového cyklu uvolňování.

Politický tlak však sílí a Trump si z boje proti Fedu udělal jedno z hlavních témat. A pokud by mělo dojít k přímému ovlivnění měnové politiky ze strany exekutivy, jak se to již naznačuje, mohlo by jít o nejzásadnější zásah do nezávislosti centrální banky v moderní americké historii. Ekonomové varují, že tento precedent by mohl narušit důvěru trhů a vyvolat trvalé škody.

Psali jsme: Žijeme v době špiclů, ruský agent je za každým stromem

Veřejnost přitom na celou situaci reaguje rozpačitě. Inflace sice stále zůstává relativně nízká v historickém měřítku, ale domácnosti vnímají růst cen energií, potravin a nájemného stále silněji. Podle CNN a NPR právě tyto faktory vedou k tomu, že volání po zásahu Fedu sílí nejen mezi politiky, ale i v běžné populaci. K tomu se přidává tlak na hypoteční trh, kdy tisíce domácností se podle CNN dostávají kvůli vysokým sazbám na hranici platební neschopnosti.

Zatímco světové centrální banky, od Evropské centrální banky po ty v Jižní Koreji či Kanadě, již začaly se snižováním sazeb, americký Fed zůstává ve vyčkávací pozici. A právě tato zdrženlivost může být klíčová: chrání důvěryhodnost instituce, ale zároveň může přispět ke zpomalení ekonomiky.

Nadcházející měsíce tak rozhodnou o mnohém. O nezávislosti Fedu, o síle politického populismu i o schopnosti americké ekonomiky přestát tlak bez recese. Ve hře nejsou jen sazby, ale samotná důvěra v ekonomické řízení největší světové ekonomiky.

(Kovář, NY Post, AllSides, repro: financilainsider)