Situace je komplikována varováním Bank of France, která označila plánovaný návrat k rozpočtovým pravidlům do roku 2027 za nereálný. V kontextu nedávné zprávy o stavu ekonomiky Evropské unie se tak ukazuje, že fiskální stabilita v jedné z největších členských zemí EU je vážně ohrožena.
Co znamená porušení pravidel Francií pro celou EU?
Porušení rozpočtových pravidel Francií představuje pro Evropskou unii významný precedens. Francie je druhou největší ekonomikou eurozóny, a proto její finanční zdraví přímo ovlivňuje stabilitu celé unie. Evropská unie si po finanční krizi a pandemii covidu stanovila jasná rozpočtová pravidla, která mají omezit fiskální rizika a zajistit udržitelný ekonomický růst. Francouzský deficit, který by měl v roce 2025 překročit 6 %, přitom výrazně překračuje limit EU ve výši 3 %. To podkopává důvěru v to, že členské státy jsou schopny dodržovat sjednané dohody a plnit závazky vůči společné měně a trhu.
Přestože Evropská komise již dříve poskytla členským státům větší flexibilitu v souvislosti s pandemií, situace ve Francii naznačuje, že i přes uvolnění pravidel zůstává fiskální stabilita pro mnoho zemí problémem. V případě, že se Francie nedokáže vrátit k rozpočtové disciplíně, může být nucena vyjednávat o dalším finančním balíčku či půjčkách, což by vytvořilo tlak na ostatní státy, zejména Německo, aby přispěly k dalším úvěrům EU.
Může se Německo zaručit za nové úvěry?
Německo, jako největší ekonomika EU, bylo vždy hlavním garantem stabilizace eurozóny. V minulosti se zaručilo za finanční záchranné balíčky pro Řecko, Irsko a další země v krizi. Avšak nyní čelí i Německo vlastním ekonomickým problémům, včetně zpomalujícího se růstu a rostoucí inflace. Otázka, zda bude Berlín ochoten zaručit se za nové úvěry pro Francii, tak zůstává otevřená.
Pokud by Francie skutečně potřebovala rozsáhlou finanční podporu, mohlo by to znovu oživit diskusi o evropském fiskálním rámci a společné odpovědnosti za veřejné dluhy členských států. Německo však v minulosti projevilo zdrženlivost vůči myšlence tzv. „eurobondů“, tedy společných evropských dluhopisů, které by sdílely fiskální rizika mezi všemi zeměmi eurozóny. Přijetí takového opatření by vyžadovalo politickou vůli a kompromisy mezi členy EU.
Je Evropská unie ohrožena?
Dlouhodobá fiskální nestabilita ve Francii a dalších státech by mohla narušit důvěru v euro jako stabilní měnu a ohrozit ekonomické vyhlídky celé Evropské unie. Pokud by došlo k dalšímu růstu veřejného zadlužení, mohla by to být další krize, podobná té, kterou EU zažila během finanční krize v roce 2008. Navíc v době, kdy se EU potýká s důsledky pandemie, války na Ukrajině a energetické krize, jsou další finanční otřesy poslední věcí, kterou si unie může dovolit.
Psali jsme:
Evropská unie čelí rostoucím problémům nejen z ekonomického hlediska, ale také z hlediska politické soudržnosti. Fiskální problémy ve Francii mohou posílit euroskeptické hlasy v jiných členských zemích, zejména těch, které dlouhodobě prosazují přísnou fiskální politiku. Jestliže Francie nedokáže udržet svůj deficit pod kontrolou a unie bude nucena hledat řešení prostřednictvím nových úvěrů či záchranných balíčků, může to vytvořit tlak na reformu stávajícího fiskálního rámce EU.
Závěrem lze říci, že situace ve Francii představuje významný test pro budoucnost evropské fiskální politiky a stabilitu celé unie. Evropská unie bude muset pečlivě zvažovat, jak postupovat, aby zajistila udržitelnost veřejných financí, aniž by poškodila ekonomický růst nebo rozložila finanční odpovědnost mezi všechny členské státy.
(hýbl, prvnizpravy.cz, repro: euronews)
