Na riziko tohoto kroku v souvislosti se srpnovou prognózou jsme upozorňovali. Koruna v reakci na oznámení oslabila nejprve o více než 1%. I když se po krátkodobých ztrátách může měnový pár stabilizovat, koruna po odstranění "garance" ze strany ČNB bude do budoucna zranitelnější vůči veškerým zahraničním šokům a bude pravděpodobně i více než v minulosti svázaná s dynamikou sousedních středoevropských měn (vůči kterým v uplynulém roce výrazněji posílila), píše v komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Nová prognóza ČNB současně přinesla revizi výhledu HDP i inflace směrem dolů, a to ne jen pro rok 2023, ale i pro rok 2024. ČNB v základním scénáři očekává podobný růst jako my (0,1% letos a 2,4% příští rok), ovšem o poznání nižší inflaci v roce 2024 i v roce 2025 (2,1% a 1,7% versus náš odhad 2,6% a 2,9%). Relativně optimistický "základní" střednědobý výhled pro inflaci je pravděpodobně důvodem, proč bankovní rada vnímá nově rizika prognózy jako jednoznačně "pro-inflační".  Základní scénář tedy počítá s prvním poklesem sazeb již v Q3 tohoto roku, ovšem většina bankovní rady se kvůli obavám z neukotvených inflačních očekávání (podniky čekají za 3 roky inflaci v okolí 5,7%) a z vysoké jádrové inflace (prognóza pro příští rok nad 3%) ztotožňuje s alternativními scénáři. Ty předpokládají buď neukotvená inflační očekávání, nebo o něco rychlejší růst. Oba alternativní případy pak implikují delší pobyt sazeb na 7%.


Tentokrát nikdo v bankovní radě nezvedl ruku pro nižší úrokové sazby, přičemž první pokles úrokových sazeb se zatím nezdá být na dohled. Guvernér Michl zdůraznil, že debata o nižších sazbách se zatím nevede a nejdříve se může otevřít na podzim tohoto roku. To je zatím konzistentní s našimi sázkami na první pokles úrokových sazeb ve čtvrtém čtvrtletí 2023 o 50 bps (přesněji 6,50% pro konec 2023 a 4% pro konec 2024). Nicméně vzhledem k lehce jestřábímu vyznění doprovodných komentářů se nedá vyloučit, že k prvnímu poklesu sazeb dojde později - tedy až na začátku roku 2024.