Zatímco Spojené státy uzavírají nové obchodní dohody s Čínou a Velkou Británií, tradiční spojenec Japonsko zůstává opomíjené. Americko-japonská jednání o clech uvízla na mrtvém bodě, a klíčový pilíř japonské ekonomiky, který je export automobilů, se ocitá v existenční krizi.

Podle serveru Guancha, s odvoláním na ekonomický týdeník Nikkei Asia, zaznamenávají všechny hlavní japonské automobilky pokles tržní hodnoty. Data společnosti QUICK ukazují, že k 16. květnu měly přední automobilky jako Toyota (0,96), Honda (0,5) nebo Mazda (0,3) mimořádně nízké ukazatele P/B (price-to-book ratio), které odrážejí ztrátu důvěry investorů. Hodnoty pod 1 naznačují, že trh považuje společnosti za podhodnocené. Nikoliv však v pozitivním smyslu, nýbrž jako odraz nejisté budoucnosti.

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu eskaloval obchodní napětí. Prezident, který dlouhodobě kritizuje japonskou dominanci na americkém automobilovém trhu, nyní podporuje zachování 25% dovozních cel na auta. A zatímco americké vozy mají na japonském trhu jen marginální postavení, japonské automobilky jsou na vývozu do USA životně závislé.

Ryota Sakaue z Citigroup Japan upozorňuje, že právě cla budou klíčovým faktorem dalšího propadu japonského trhu.


Dopady cel se již začínají projevovat v bilanci jednotlivých firem. Mazda odhaduje, že jen za duben ji americká cla připravila o 90–100 miliard jenů (v přepočtu zhruba 4,2 – 4,7 miliardy Kč). Automobilka dokonce zcela zrušila výhled na fiskální rok 2025/2026 a podle jejího ředitele Macuhiro Maoró přešla do tzv. „režimu přežití“.

Bloomberg navíc uvádí, že japonské automobilky očekávají celkové ztráty přes 190 miliard USD kvůli americkým clům. Toyota odhaduje, že její příjmy jen za duben a květen klesnou o 180 miliard jenů, což odpovídá téměř 85 miliardám korun. Za celý rok by mohla ztratit až 107 miliard dolarů.

Toyota předpokládá pokles čistého zisku o 35 %, zatímco Honda počítá s ještě horším vývojem - poklesem o 70 %. Subaru varuje před snížením provozního zisku o 360 miliard jenů a Nissan se připravuje na uzavření 7 z 17 továren.

Hlavním důvodem hluboké krize je přehnaná závislost japonských automobilek na americkém trhu. V roce 2023 vyvezlo Japonsko do USA 1,5 milionu vozidel, což je téměř třikrát více než do celé Asie a Evropy dohromady. Například Subaru prodává v USA 73 % své globální produkce, Mazda 48 % a Mitsubishi 25 %. Jenže výroba v USA je minimální a většina aut se stále dováží.

„Na rozdíl od britských automobilek, které v USA prodávají výhradně luxusní vozy, je japonská výroba zaměřena na masový trh, což zvyšuje riziko dopadu cel,“ upozorňuje analytik James Ying ze společnosti Eastspring Investments.


„Budeme svědky přesunu od nearshoringu k onshoringu, tedy od přesunu výroby do blízkého zahraničí ke skutečné lokalizaci na americkém trh,“ upozorňuje na sílící trend Shrikant Kale z investiční banky Jefferies.

Přes tato opatření přetrvává nízká důvěra investorů. Kohei Onishi z Mitsubishi UFJ Morgan Stanley poznamenal, že odlišná očekávání jednotlivých automobilek signalizují vysokou míru nejistoty. Dodává, že problémy se ziskovostí v automobilovém sektoru se pravděpodobně přenesou do dalších odvětví, a to zejména výroby elektroniky, strojírenství a materiálů.

Krize japonského automobilového sektoru není jen ekonomickou hrozbou, ale symbolickou ranou pro zemi, která se po desetiletí prezentovala jako lídr v oblasti spolehlivé, kvalitní a technologicky vyspělé automobilové výroby. Pokud se USA a Japonsko v dohledné době nedohodnou na férovém obchodním režimu, může být status japonských automobilek jako světových hegemonů nenávratně ohrožen.

„Obchodní příměří mezi USA a Čínou přineslo Japonsku jen mizivou naději. Tamní automobilky nyní balancují na hraně přežití,“ shrnuje trefně zpravodajský server Guancha.