Čína vstupuje do nové éry dominance. Proč má Západ důvod k obavám?
„Pokud nemáte ocel, nemáte zemi,“ prohlásil Donald Trump v roce 2018. Tento výrok dnes zní ještě naléhavěji, protože Čína se během jedné generace stala nejen továrnou světa, ale také nepostradatelným hráčem na poli surovin, technologií a infrastruktury. O tom, proč Západ čekají v soupeření s Čínou těžké časy, popsal podrobně britský server UnHerd, který připomíná kuriózní vlnu zločinů z roku 2004, kdy po celém světě mizely železné poklopy z kanálů. Jejich krádeže byly reakcí na prudký růst cen železa, což byl důsledek nástupu Číny jako průmyslového obra, který doslova vysával světové zásoby surovin.
Od roku 1995 vzrostla cena železné rudy o téměř 1000 %, a to hlavně kvůli obrovské poptávce Číny. Stejný příběh se odehrál u ropy, uhlí, niklu, mědi, sóji či gumy. Čína tehdy vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO) a nastartovala supercyklus růstu, jaký svět od průmyslové revoluce nepamatoval.
Rozměr čínské expanze ilustrují dechberoucí čísla:
• mezi lety 2018–2020 Čína spotřebovala více betonu než USA za celou svou historii,
• ročně zpracovává polovinu světové produkce mědi,
• pálí o 30 % více uhlí než zbytek světa dohromady,
Čína přitom neinvestovala jen doma. Významné surovinové toky přesměrovala z Afriky, Latinské Ameriky či jihovýchodní Asie. Například v Africe postavily čínské firmy více než 300 přehrad, 60 elektráren a tisíce kilometrů silnic i železnic. Nešlo však jen o rozvojovou pomoc. Většina těchto projektů slouží především k těžbě a vývozu afrických zdrojů do Číny.
Autoři článku z UnHerd upozorňují, že současná ekonomická strategie Pekingu je postavena na drsné logice, která spočívá v zajištění kontroly nad materiálními základy moderní civilizace.
„Čínská dominance v klíčových dodavatelských řetězcích světa je výsledkem dlouhodobé strategie, která upřednostnila investice do výroby a infrastruktury před spotřebou nebo sociálním státem,“ uvádí UnHerd.
Článek z britského serveru UnHerd nabízí střízlivý pohled na probíhající globální změnu. Svět, který formovala dominance Západu, se nenápadně, ale nevratně překlápí do světa, kde základní materiální infrastruktura od železnic po datové kabely vede do Pekingu.
Otázkou zůstává, zda je Západ připraven na éru, kdy rozhodující bitvy nebudou vedeny tanky, ale lodními kontejnery, ropnými ropovody a licencemi na těžbu lithia.