V květnu 2025 dosáhla kryptoměna Bitcoin důležitého milníku. Podle analýzy publikované na serveru ZeroHedge bylo vytěženo přibližně 19,6 milionu bitcoinů, tedy 93,3 % z celkového množství 21 milionů BTC, které kdy mohou existovat. Tento limit je pevně zakódován v samotném protokolu Bitcoinu a není možné jej změnit bez zásadního porušení konsenzu v síti.
Od svého vzniku v roce 2009 prošel Bitcoin procesem zvaným „halving“, kdy se odměna za vytěžení nového bloku každé 4 roky sníží o polovinu. Z původních 50 BTC jsme se v roce 2024 dostali na 3,125 BTC, a další snížení nás čeká kolem roku 2028. Dle odhadů bude 99 % všech bitcoinů vytěženo do roku 2035, avšak poslední zlomek, takzvané „satoshi“, vznikne až kolem roku 2140.
To vytváří tzv. asymptotickou trajektorii nabídky, kdy množství nových bitcoinů klesá stále pomaleji a nikdy nedosáhne přesné nuly, tedy alespoň z matematického hlediska.
Ačkoliv bylo vytěženo 93 %, skutečně dostupných je podstatně méně. Odhady analytických firem jako Chainalysis nebo Glassnode naznačují, že 3 až 3,8 milionu BTC (14–18 %) bylo nenávratně ztraceno díky zapomenutým heslům, zničeným diskům nebo neaktivním adresám.
To znamená, že reálná cirkulující nabídka se pohybuje mezi 16 a 17 miliony BTC. Ve srovnání se zlatem, které lze roztavit a znovu použít, je Bitcoin při ztrátě klíče definitivně ztracen.
Kombinace klesající nabídky a rostoucí poptávky vytváří nestabilní trh, který může být citlivější na výkyvy nálad investorů. To může vést ke scénáři, kdy se část bitcoinů, zejména ty „aktivní“, které lze skutečně utrácet, začne obchodovat s prémií oproti těm neaktivním nebo ztraceným.
Dalším rizikem je koncentrace bohatství. Čím méně BTC zůstává v oběhu, tím větší význam získávají ti, kteří mají přístup k větším zásobám.
S ubývajícími odměnami se nabízí otázka, zda bude síť Bitcoinu dostatečně motivovat těžaře, aby ji nadále chránili. Odpovědí je automatická úprava obtížnosti těžby každých 2016 bloků (cca 14 dní), která zajišťuje stabilní tempo generování bloků.
V roce 2021, kdy Čína zakázala těžbu, klesl globální hashrate o 50 %, ale síť se rychle zotavila, když se těžaři přesunuli do jiných zemí s levnější a čistší energií.
Psali jsme:
Bitcoin čelí stálé kritice kvůli vysoké spotřebě energie. Těžba je však omezena ziskovostí, nikoliv jen cenou Bitcoinu. S klesajícími odměnami roste tlak na využívání levných a ekologických zdrojů energie. Podle Cambridge Centre for Alternative Finance nyní 52–59 % těžby běží na obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojích.
Nyní vstupuje Bitcoin do zcela nové fáze svého ekonomického vývoje. Množství nově vytěžených mincí klesá, část je nenávratně ztracena a poptávka zůstává vysoká. To činí z Bitcoinu extrémně deflační aktivum, ovšem se všemi riziky, která z toho plynou. O to důležitější bude transparentnost, decentralizace a ekologická odpovědnost celé sítě.
(Beneš, ZeroHedge, foto: aiko)
