Řidiče v Česku čeká po skončení vládní regulace pohonných hmot výraznější zdražení, než se ještě před několika dny očekávalo. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy za ním nestojí pouze návrat plné spotřební daně z motorové nafty a uvolnění regulovaných marží čerpacích stanic. Současně prudce rostou světové ceny hotového benzínu a nafty, které mají na konečné ceny u českých pump větší vliv než samotná cena ropy Brent.
„Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží citelněji, než se ještě před několika dny zdálo. Nejde totiž pouze o návrat spotřební daně z motorové nafty a uvolnění marží čerpacích stanic. V posledních dnech prudce rostou také ceny ropy a především ceny hotového benzínu a nafty na světových trzích. Právě cena hotového paliva je pro české pumpy podstatnější než samotná cena ropy Brent,“ uvedl na síti X Lukáš Kovanda.
Za jeden z rozhodujících ukazatelů označuje takzvaný crack spread, tedy rozdíl mezi cenou ropy Brent a cenou hotového paliva. Podle indexu agentury Bloomberg se nyní pohybuje nad 62 dolary za barel, prakticky nejvýše v celé historii měření. Ani po ruské invazi na Ukrajinu se podle Kovandy ukazatel nedostal výše.
Při kurzu kolem 21,2 koruny za dolar odpovídá spread necelých 63 dolarů za barel přibližně 8,40 koruny na litr bez DPH, tedy více než deseti korunám včetně DPH. Jak však ekonom zdůrazňuje, nejde o částku, o kterou by měla nafta jednorázově zdražit. Rozdíl zahrnuje také běžnou rafinérskou marži a náklady na zpracování. Rekordní hodnota nicméně ukazuje, že mimořádná přirážka hotové nafty vůči ropě je nyní o několik korun na litr vyšší než za běžné situace.
„Rekordní hodnota znamená, že nafta zdražuje mnohem více než ropa, ze které se vyrábí. Rekord zároveň ukazuje, že mimořádná přirážka hotové nafty proti ropě je nyní řádově o několik korun na litr vyšší než za běžné situace,“ vysvětluje Lukáš Kovanda.
Obdobný problém se týká také velkoobchodního benzínu. Za růstem cen stojí souběh několika faktorů: zákaz vývozu ruské nafty, výpadky rafinerií po ukrajinských útocích, nízké světové zásoby, omezené možnosti rafinerií rychle zvýšit výrobu i pokračující geopolitické napětí na Blízkém východě. Evropa je navíc strukturálně závislá na dovozu motorové nafty, takže se růst cen na světových trzích do jejích velkoobchodních cen promítá velmi rychle.
Část zdražení se podle Kovandy projeví ještě před samotným koncem regulace. Ministerstvo financí maximální ceny stanovuje z třídenního klouzavého průměru velkoobchodních indexů společností ČEPRO, Orlen a MOL a z kotace agentury Platts. Pro dnešek činí maximální cena neprémiového benzínu 42,21 koruny a nafty 40,12 koruny za litr. Regulace zároveň omezuje marži čerpacích stanic na tři koruny za litr a skončí v neděli.
Od pondělí se současně vrátí plná spotřební daň z motorové nafty. Její zvýšení o 1,939 koruny na litr znamená po započtení DPH automatické zdražení o 2,35 koruny. K tomu se přidá dosud nepromítnutá část růstu velkoobchodních cen a na některých čerpacích stanicích také zvýšení maloobchodní marže.
V celorepublikovém průměru proto Kovanda během prvního týdne po skončení regulace očekává zdražení benzínu přibližně o jednu až dvě koruny za litr, nejpravděpodobněji kolem 1,50 koruny. Nafta by měla podražit zhruba o tři až čtyři koruny, nejspíše o 3,30 až 3,50 koruny za litr.
Výraznější skok může přijít na dálnicích. Před zavedením regulace dosahovaly marže některých dálničních pump podle Ministerstva financí až sedmi korun u benzínu a 6,50 koruny u nafty. Jestliže se alespoň zčásti vrátí k těmto hodnotám, může benzín během prvního týdne zdražit přibližně o čtyři až 5,50 koruny a nafta o šest až 7,50 koruny za litr. U nejdražších stanic nelze podle Kovandy vyloučit růst benzínu kolem šesti korun a nafty až o osm korun.
„Rekordní crack spready zároveň znamenají, že riziko tohoto odhadu je spíše směrem vzhůru, zejména pokud se napětí na trhu hotových paliv v příštích dnech nezmírní,“ uzavírá hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: firegold)
