Veřejný dluh představuje celkové finanční závazky vlády, tedy veškeré půjčky, dluhopisy a jiné formy zadlužení. Aby bylo možné mezi státy porovnávat jejich zadluženost, vyjadřuje se zpravidla jako procento hrubého domácího produktu (HDP). To umožňuje posoudit, jak velkou zátěž dluh představuje vůči výkonu celé ekonomiky.

1. Japonsko – 242 % HDP

Japonsko si udržuje nelichotivé prvenství s očekávaným poměrem veřejného dluhu k HDP ve výši 242 %. Ještě v roce 1990 přitom činil dluh jen asi 50 % HDP. Následný prudký růst je důsledkem rozsáhlého vládního utrácení po kolapsu cenové bubliny. K tomu se přidal soustavný boj s deflací a rychle stárnoucí populace, která zvyšuje náklady na zdravotní péči a důchody.

„Přestože jsou tyto závazky obrovské, dluh Japonska ekonomiku příliš neohrožuje, neboť je z velké části držen domácími investory a institucemi, včetně samotné Bank of Japan,“ komentuje ekonomický magazín Focus Economics. Přesto experti varují před dlouhodobým rizikem zejména v případě růstu úrokových sazeb.

2. Eritrea – 210 % HDP

Extrémně zadlužená je také Eritrea, která dosahuje 210 % HDP. Důvodem jsou zejména vleklé vojenské konflikty, totalitní režim a ekonomická izolace. Povinná vojenská služba omezuje pracovní sílu a státní kontrola nad ekonomikou brzdí růst.

Eritrea tak zůstává jednou z nejchudších zemí světa a její zadlužení je překážkou dalšího rozvoje a snižování chudoby.

3. Singapur – 173 % HDP

Na rozdíl od ostatních zemí je vysoké zadlužení Singapuru (173 % HDP) výsledkem strategické finanční politiky. Stát vydává dluhopisy především kvůli podpoře penzijního systému a rozvoji domácího kapitálového trhu.


4. Řecko – 149 % HDP

Řecko je ikonickým příkladem důsledků neřízeného utrácení, daňových úniků a strukturálních slabin. Po finanční krizi 2008 muselo přijmout zahraniční pomoc a tvrdá úsporná opatření. Přesto zůstává mezi nejzadluženějšími státy světa.

5. Itálie – 138 % HDP

Italský dluh roste kvůli dlouhodobě slabému hospodářskému růstu, vysokým výdajům na důchody a chronickému rozpočtovému deficitu. Ačkoli Itálie nikdy nepožádala o formální záchranný program, patří k fiskálně nejslabším článkům eurozóny.

6. Bahrain – 131 % HDP

Bahrainský dluh se v poslední dekádě téměř ztrojnásobil. Příčinou je propad příjmů z ropy, zvýšené výdaje na bezpečnost a snaha diverzifikovat ekonomiku. Pomoc v hodnotě 10 miliard dolarů od bohatších sousedů výměnou za fiskální reformy nestačila k zastavení růstu zadlužení.

7. Sudán – 128 % HDP

Sudán je dalším státem s extrémním zadlužením. Po odtržení Jižního Súdánu v roce 2011 ztratil většinu ropných příjmů, což spolu s válkami, sankcemi a špatným hospodařením vedlo k hluboké ekonomické krizi.

8. Maldivy – 125 % HDP


9. USA – 124 % HDP

Spojené státy se potýkají s dlouhodobým nárůstem dluhu kvůli častým daňovým škrtům, vysokým výdajům na sociální programy a mimořádným opatřením v době krizí. Status dolaru jako světové rezervní měny zatím zajišťuje nízké úroky a vysokou poptávku po státních dluhopisech.

„Nová vláda Donalda Trumpa se snaží výdaje omezit prostřednictvím nového Ministerstva vládní efektivity, ale dosavadní úspory jsou spíše symbolické a čelí právním sporům.“

10. Francie – 116 % HDP

Francie se potýká s trvale vysokými deficity od roku 1975. Drahý sociální stát, slabý růst a odpor veřejnosti ke škrtům přispěly k postupné akumulaci dluhu. Navzdory slibům nové vlády je tempo konsolidace pomalé a dluh má stoupat až na 120 % HDP do konce dekády.

Zadlužení na úrovni přes 100 % HDP není výjimečné. Pro některé státy, jako např. Singapur, to nepředstavuje problém, pokud mají jasnou fiskální strategii. Pro jiné, jako Eritrea nebo Súdán, je to naopak známka ekonomického kolapsu. A pak jsou tu země jako Japonsko, USA nebo Francie, kde se zadlužení stává systémovým rizikem, které může jednou explodovat, pokud dojde ke ztrátě důvěry investorů nebo nárůstu úrokových sazeb.

Zůstává tak naléhavá otázka, zda-li dokážou vlády zvládnout své rozpočty dřív, než bude pozdě.