Ve Spojených státech amerických se opět rozvířila debata o budoucím směrování hospodářské politiky poté, co prezident Donald Trump předložil návrhy na snížení úrokových sazeb a na podporu úvěrové aktivity obyvatelstva. Trumpova administrativa se snaží oživit hospodářský růst v situaci, kdy úrokové sazby zůstávají relativně vysoké a spotřebitelská inflace se nepohne rychle směrem dolů. Centrální banka FED si přitom drží nezávislost a své kroky odvozuje od makroekonomických ukazatelů a prognóz, což mezi politiky i ekonomy vyvolává spory o nejlepší způsob, jak podpořit ekonomiku bez zbytečných rizik.

Navrhované kroky, které zahrnují různé formy zásahů do hypotečního trhu a úvěrových produktů, vzbudily širokou odezvu nejen mezi finančními analytiky, ale i v řadách publicistů a komentátorů veřejného dění. Na vývoj v tomto sektoru nám v Americe zareagoval publicista Pavel Šik a ve svém komentáři ostře reflektuje potenciální nebezpečí těchto opatření a jejich dopady na trh i občany.

„Představte si, že by nějaký politik řekl řetězci Mc Donalds, že může prodávat hamburgery za max 10 korun, protože chce, aby všichni začali jíst více hamburgerů

Restaurace na tom bude jasně prodělávat, takže pravděpodobně zmenší hamburger, nabídne mnohem méně hamburgerů nebo ta nabídka bude jen pro držitele věrnostních karet v omezeném množství.

Něco podobného nyní oznámil Trump. Ekonomika se nevyvíjí tak dobře, jak si to představuje, úroky jsou stále vysoké - i proto se pokouší odstranit Powella z FEDu - a on mermomocí chce, aby Američané začali znovu masivně konzumovat na dluh a kupovat si domy. Prostě aby hospodářství rostlo.

A jelikož mu šéf FEDu Powell nejde na ruku, rozhodl se úroky snížit uměle.


Na první pohled super, na levnější půjčky lidé víc utratí, koupí si domy, podpoří ekonomiku, ne? No, možná, ale pravděpodobněji se stane něco jiného.

Nejprve k těm kreditkám. Banky si řeknou, že za 10 % na kreditce budou prodělávat (v těch vysokých úrocích mají zapracovány i rizika nesplácení, vymáhání atd. a zároveň i ony si půjčují peníze za standardní úroky). Co udělají ? Pravděpodobně začnou omezovat kreditní limity, rušit kreditky rizikovějším lidem, přísněji schvalovat nové kreditky, případně lidi směrovat na dražší alternativy dluhů.

Někteří lidé tak skutečně ušetří na úrocích (ti, co kartu dostanou a splácejí řádně), ale mnohem víc lidí přijde o přístup k levnému úvěru úplně, celkově se utratí méně peněz, spotřeba klesne, ekonomika se zpomalí.

Zatím se jedná jen o výzvu a Trump to chce spustit k 20. lednu, kdy je rok výročí od jeho inaugurace. Není ovšem jasné, jak to chce přesně prosadit, přes kongres to už nestihne, takže možná přes nějaký technický instrument.

A teď k těm hypotékám. Ty zmíněné instituce nejsou klasické banky. Klasické banky vám půjčí hypotéku, ale nechtějí čekat 30 let, než jim to splatíte. A tak tu hypotéku prodají a právě tyhle dvě federální instituce Fannie a Freddie tyhle hypotéky kupují, svážou jich hodně do balíků s označením MBS a prodají je investorům jako cenné papíry. Vtip je v tom, že za ty balíky včetně těch úroků ručí, takže, když hypotéku neplatíte, nemá problém vaše banka, ale právě tyhle federální instituce.

Zvoní to? Ano, přesně v tom byl kdysi zakopán pes u krize v roce 2008, když se zjistilo, že ty balíky jsou bezcenné. Těmhle institucím teď Trump nařídil, aby skoupili z trhu gigantický objem hypoték a skutečně, krátkodobě to snížilo úroky na hypotéky pod 6 %, nejníže od roku 2023. Skvělé, lidí budou tedy možná kupovat více domů.

Jenže co se může stát?


Lenin by koukal, Mao by žasl, Gottwald by žárlil, jaké komunistické státní experimenty z pera vůdce se mohou prosazovat v té největší a nejkapitalističtější Americe, když je rok voleb, aby se to konečně rozhýbalo. Jasně slib ztraceného blahobytu voličům je slib zásadní.

A možná by to mohlo dokonce i teoreticky klapnout.

Jenže to nesmíte ve stejný okamžik ještě navíc chtít bombardovat zemi, která je 4. největší producent ropy a navíc kontroluje Hormuzský průliv, kudy prochází 20–30 % světové ropy a velká část zkapalněného zemního plynu.

Myšlenka svržení íránského režimu je mírně řečeno idiotská a dokonce státy Perského zálivu si to uvědomují. I při omezeném konfliktu by se vám mohlo stát, že cena ropy a s ní i cena plynu vyskočí, inflace v USA stoupne z aktuálních ca 3 % na 5–7 % nebo více a FED bude muset opět zvýšit úrokové sazby, aby to zkrotil. A to by způsobilo zase méně investic a méně spotřeby.

Konflikt s Íránem se může ale vyvinout hůře, může způsobit energetický šok a s ním mnohem vyšší inflaci. Takže Trump chce nízké úroky, aby podpořil ekonomiku, ale pokud nastane problém, FED by musel úroky zvyšovat, aby bojoval s inflací. To by vytvořilo ještě větší konflikt mezi Trumpovou administrativou a Fedem s výsledkem nestabilních trhů, slabšího dolaru, vyššího dluhu USA atd…

Ale to není vše. Pokud se vrátíme k rizikům, že by ceny nemovitostí zásahem do trhu stoupaly a přidáme k tomu i druhé riziko, že by banky omezovaly kreditky tj objem půjčených peněz a současně díky útoku na Írán ceny ropy/plynu stouply, mohlo by to vést k stagflaci tj stagnace ekonomiky + vysoká inflace.

A ani nechceme rozvíjet možnost, že by režim padl a celá oblast by se stala vysoce nestabilní a směřovala třeba k širší válce v oblasti za účasti různých extremistických skupin. To by mohlo způsobit celosvětovou krizi.

Jednoduše řečeno, Trump se chová jak by se to dalo říct jak slon v porcelánu. Na jednu stranu chce nízké úroky a roztočit domácí hospodářství, na druhé straně hraje mocenské hry prakticky v každém směru a konfliktem může zahájit zcela protichůdný růst inflace která každý růst zadusí.

A jeho ministr financí Bessent? Nadšený z toho není, ale tentokrát už raději mlčí,“ okomentoval situaci na síti sociální síti facebook Pavel Šik.