Rozhodnutí, které může zásadně proměnit řecký trh s bydlením, nepřichází z domácí politické debaty, ale opět zvenčí. Mezinárodní měnový fond (MMF) doporučil vládě Kyriakose Mitsotakise zavedení nové daně pro majitele nemovitostí, kteří své byty nepronajímají. Oficiální argument zní jasně: zvýšit nabídku bydlení a zmírnit tlak rostoucí bytové krize. Ve skutečnosti však jde o další pokus řešit strukturální selhání trhu administrativním tlakem na jednotlivce.
Podle návrhu by byli vlastníci penalizováni za to, že své nemovitosti nechávají prázdné. V kontextu řecké ekonomiky, která se dosud plně nevzpamatovala z dluhové krize, jde o krok, který znovu otevírá otázku, kdo ve skutečnosti určuje hospodářskou politiku země. Fond sice formálně pouze doporučuje, v praxi však jeho návrhy vytvářejí silný politický tlak. Kritici proto hovoří o pokračování politiky inspirované zvenčí, která se nyní přímo dotýká majetkových práv občanů.
Jak poznamenal řecký server Pro News, „fond doporučuje vládě zavedení daně z prázdných nemovitostí, aby se zvýšila nabídka a zmírnila intenzita bytové krize“ (nová daň pro majitele, kteří své domy nepronajímají). Tento přístup však naráží na zásadní problém: zaměňuje důsledek za příčinu. Vlastníci často nemovitosti nepronajímají nikoli z pohodlnosti, ale z racionálních důvodů, především kvůli riziku neplatičů, zdlouhavým soudům a slabé vymahatelnosti práva. Daň tak nemotivuje k pronájmu, ale trestá za nedůvěru v systém.
Situace v Athénách ilustruje rozsah problému. Jen v centru města jsou podle odhadů desítky tisíc prázdných bytů, často se uvádí číslo přesahující 100 tisíc. Nejde však o jednoduchý „nevyužitý fond“, jak naznačuje argumentace MMF. Tyto byty jsou často zatíženy právními spory, technickým stavem nebo ekonomickou nejistotou. Redukovat tento komplexní problém na údajnou neochotu vlastníků znamená ignorovat realitu.
MMF zároveň navrhuje doprovodná opatření, která mají zmírnit kritiku. Patří mezi ně podpora renovací starších bytů nebo zefektivnění výběru nájemného. Fond také upozorňuje na nedostatek sociálního bydlení. Tato opatření však působí spíše jako doplněk k hlavní restriktivní linii než jako skutečné řešení. V praxi tak vzniká kombinace fiskálního tlaku a omezené podpory, která může situaci dále destabilizovat.
Kritici upozorňují, že nová daň může mít opačný efekt, než jaký MMF deklaruje. Namísto zvýšení nabídky může vést k nuceným prodejům nemovitostí, což by otevřelo prostor pro silnější hráče a spekulativní kapitál. Menší vlastníci, kteří drží byty jako formu zabezpečení na stáří, by se tak mohli dostat pod tlak, který nemá s řešením bytové krize nic společného. Výsledkem by mohl být přesun majetku od drobných vlastníků k větším investorům.
Psali jsme: Palivová krize v Evropě. Letiště omezují lety
Zásadní otázkou zůstává, zda je vůbec legitimní řešit strukturální problémy trhu s bydlením prostřednictvím sankcí vůči vlastníkům. Bytová krize v Řecku má hlubší příčiny od nedostatku veřejných investic do bydlení přes turistifikaci center měst až po dlouhodobé oslabení střední třídy. Daň z prázdných bytů tyto příčiny neřeší, pouze vytváří dojem akce tam, kde chybí systémová strategie.
Celá situace tak znovu potvrzuje dlouhodobý problém eurozóny. Rozhodnutí s přímým dopadem na občany vznikají pod vlivem mezinárodních institucí, zatímco politická odpovědnost zůstává na národních vládách. Řecký případ ukazuje, že i po letech od dluhové krize zůstává vztah mezi státem a jeho věřiteli asymetrický a že náklady této asymetrie se opět přenášejí na běžné vlastníky nemovitostí.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
Zdroj: https://www.pronews.gr/oikonomia/elliniki-oikonomia/neos-foros-gia-osous-idioktites-den-noikiazoun-ta-spitia-tous/
