Vztahy mezi Izraelem a Íránem znovu explodovaly a svět čekal nejhorší scénář, tedy prudké zdražení ropy. Jenže opak je zatím pravdou. Ceny zůstaly relativně stabilní a trhy zůstaly chladné, přestože na Blízkém východě hoří další konflikt.
Proč se nenaplnily obavy z ropového šoku? A proč hrozba stále visí ve vzduchu jako Damoklův meč?
Ralph Schoellhammer v článku publikovaném na britském serveru UnHerd.com poznamenává, že reakce trhu jsou zatím zdrženlivé.
„Počáteční obavy z izraelského útoku na Írán, který by vedl ke zvýšení cen ropy na 90 až 120 dolarů za barel, se ukázaly jako neopodstatněné. Ráno 17. června ceny klesly zpět na 72,6 USD za WTI a 74,1 USD za Brent,“ píše Schoellhammer.
Zatímco minulost nás naučila, že konflikty na Blízkém východě obvykle šroubují ceny ropy do závratných výšin, dnes je situace složitější.
Proč zůstává ropa levná?
Jedním z důvodů je geopolitická změna hry. Globální trh dnes oproti éře ropných šoků ze 70. let ovlivňují i další těžaři, zejména USA s těžbou z břidlic. Navíc Rusko i Saúdská Arábie drží vývozní kohouty pevně v rukou. Tím pádem není OPEC jediným hráčem, a trh má více alternativ.
Další důvod může spočívat v tom, že jsou izraelské útoky podle dostupných informací velmi přesně cílené a nezasahují přímo ropnou infrastrukturu nebo vývozní terminály. Schoellhammer poukazuje na to, že cílem izraelské vojenské kampaně jsou vojenské a jaderné objekty, nikoliv ropné rafinerie či přístavy.
A dalším pádným důvodem je i skutečnost, že Hormuzský průliv zůstává zatím otevřený. Největší strašák, tedy uzavření Hormuzského průlivu, kudy denně proudí až 20 milionů barelů ropy, se zatím nenaplnil. Írán v minulosti sice hrozil jeho uzavřením, ale zatím zůstává otevřený a tankery dál zásobují svět ropou.
Přestože ceny zůstávají pod kontrolou, situace je velmi křehká. Ropa Brent nedávno vyskočila o 11 %, a to jen kvůli náznaku izraelského útoku na íránské jaderné zařízení. Tato volatilita ukazuje, že trh je citlivý a jakákoli eskalace může mít okamžité důsledky.
A pokud by Írán skutečně přistoupil k blokádě Hormuzského průlivu, jak již několikrát pohrozil, cena se podle analytiků může vyšplhat na 100 až 150 dolarů za barel.
Psali jsme:
Případný ropný šok by měl dalekosáhlé důsledky. Vysoké ceny ropy totiž zvyšují inflaci (zdražuje se doprava i výroba), tlumí ekonomický růst a v neposlední řadě podrývají politickou stabilitu, a to zejména v energeticky závislých zemích EU.
Takový scénář by výrazně ohrozil nejen evropské ekonomiky, ale i globální růst. A především by znovu posílil autokratické režimy, které jsou závislé na příjmech z ropy, tedy právě Írán nebo Rusko.
Současný relativní klid na ropném trhu není důvodem k uspokojení. Naopak. Izraelsko‑íránský konflikt zůstává potenciálně výbušný a jakákoliv eskalace může během hodin proměnit světový energetický trh.
Zatím trh věří, že se situace nezvrhne. Ale jak správně varuje článek z UnHerd: „Trh nemusí odrážet realitu, jen optimistická očekávání.“
Chcete-li se proto připravit na možné otřesy, sledujte geopolitiku a nikoliv jen čerpací stanici.
(Beneš, UnHerd.com, foto: zai)
