V nejnovějším vývoji na energetické scéně se rýsuje možnost, že by ruský zemní plyn mohl znovu začít proudit do Evropy, a to i přes oficiální plán Evropské unie zakázat veškerý dovoz ruského plynu do roku 2027. Podle informací serveru The European Conservative se ruské a americké delegace v rámci mírových jednání ohledně Ukrajiny již neoficiálně zabývaly tématem obnovy dodávek.
„Pokud bude úroveň angažovanosti mezi Ruskem a USA pokračovat, je velmi pravděpodobné, že dojde k obnovení toků ruského plynu… za účasti amerických zprostředkovatelů,“ uvedl nejmenovaný zdroj obeznámený s jednáními.
Přestože Ruský fond přímých investic jakoukoli oficiální diskusi o plynu popřel, podle dostupných informací se americký vyslanec Steve Witkoff a ruský zástupce Kirill Dmitriev již účastnili předběžných rozhovorů na toto téma.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov připustil možnost návratu Gazpromu na evropský trh, pokud by se našel zájem.
„Je tu prodávající, jsou tu potenciální kupci,“ prohlásil Peskov.
Zájem Spojených států o tuto možnost pramení z mírové iniciativy prezidenta Donalda Trumpa, který podle zdrojů považuje obnovení energetické spolupráce za jeden z nástrojů pro dosažení dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. V případě, že by došlo k příměří nebo ukončení konfliktu, energetická spolupráce by mohla být vnímána jako součást poválečné stabilizace.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však jakékoli obnovení importu ruského plynu důrazně odmítla.
Komise podle dostupných informací připravuje legislativu, která by zakázala uzavírání nových smluv s ruskými dodavateli od roku 2025 a ukončila platnost stávajících kontraktů do roku 2027.
Proti tomuto kurzu se však postavily některé členské státy. Maďarsko a Slovensko kritizují bruselský plán jako ideologicky motivovaný a ekonomicky škodlivý. Upozorňují na riziko růstu cen energií a ztrátu konkurenceschopnosti. Podle nich by měla být otázka energetiky řešena pragmaticky, nikoliv „morálně“.
Možnost návratu ruského plynu do Evropy se tak opět dostává na stůl a tentokrát paradoxně s pomocí Washingtonu. Přestože Brusel odmítá jakýkoli ústup, tlak některých členských států a reálné energetické zájmy mohou situaci v příštích měsících výrazně proměnit.