Americká měnová politika stojí na prahu možných zásadních změn. Prezident Donald Trump oznámil nominaci Kevina Warshe do čela Federálního rezervního systému (FED), instituce, která určuje směr úrokových sazeb, spravuje bilanci centrální banky a nepřímo ovlivňuje globální finanční trhy i postavení dolaru jako hlavní světové měny. Volba bývalého guvernéra FEDu, dlouhodobého kritika kvantitativního uvolňování a „tisku peněz“, okamžitě vyvolala silné reakce mezi ekonomy, investory i politickými komentátory.

Situaci podrobně analyzoval publicista a glosátor politického a společenského dění Pavel Šik, který se zaměřuje na zdánlivý rozpor mezi Trumpovou politikou levných peněz a Warshovým důrazem na omezení bilance FEDu a nabízí pohled na možnou „revoluci“ v uvažování o měnové politice.

„Co je na Trumpovi zajímavé? Rozum. I když v poslední době Trumpa zcela standardně kritizuju, protože si myslím, že vládnoucí elity bychom kritizovat měli třeba když mění své volební sliby, na druhé straně musím uznat, že některá jeho rozhodnutí jsou fakt zvlaštně pragmatická a vlastně konzistentní.

A nominace Kevina Warshe do čela FEDu je jedním z těchto rozhodnutí, kde musím přiznat, že mě to pozitivně překvapuje. Chápu, že texty o možném pádu hlavní světové měny jsou samozřejmě čtivější a zajímavější, ale nikdo by to asi opravdu nechtěl, kdyby měl představu, co by se všechno stalo. A tohle je text o prakticky revolučním a velmi odvážném přístupu k tomu, jak funguje měnová politika.

Bessentovo dílo


Co vlastně chce Warsh?

Na první pohled je Warsh trochu nepochopitelná volba vzhledem k tomu, co Trump prosazuje. Warsh sice v poslední době kritizoval Powella a tlačil na nízké úroky, ale je to docela zvláštní, protože dlouhodobě je to spíše ekonom, který kritizuje "tisk peněz". Byl to například důvod, proč už jednou FED opustil v roce 2011, kdy kritizoval právě tzv. kvantitativní uvolňování. Jednoduše vysvětleno úroky nejsou jediný nástroj, který má FED k dispozici k regulaci měnové politiky (hodnotě peněz), dalším je tzv. bilance, tj. objem amerických státních dluhopisů, které FED vlastní.

FED má sice zakázáno kupovat americké dluhopisy přímo od ministra, což by v praxi znamenalo opravdové "helikoptérové peníze", tj. vláda by prodávala dluhopisy a FED je rovnou kupoval. Ale FED je může kupovat na tzv. sekundárním trhu, což Powell dělal. FED tak má v držení ca přibližně 11 % celkového dluhu USA, což je opravdu hodně, když si vzpomeneme, co drží japonští investoři.

Co se stane, když FED kupuje velké množství dluhopisů? Tlačí nahoru cenu dluhopisů a dolů jejich výnosy tj. úroky. To sice vede k levnějším dlouhodobým půjčkám pro firmy, domácnosti i vládu, podporuje to ekonomický růst a investice, ale také to uvolňuje likviditu na trh a tím se zvyšuje riziko inflace. Takovéto obrovské nákupy dluhopisů FEDem se prováděly jak v době po finanční krizi 2008, tak v období covidu. Warsh byl v roce 2010 jedním z těch, co kritizovali druhou vlnu těchto nákupů a proto v roce 2011 z FEDu odešel. Powell sice už ca od roku 2022 tenhle obrovský balík dluhopisů ve vlastnictví FEDu pomalu a opatrně snižuje, ale podle Warshe je to příliš pomalé tempo.

Tak jak to chce Warsh udělat?

Moment, řekne si čtenář, který dočetl až sem, nebude znamenat rychlejší tempo prodeje dluhopisů FEDem zvyšování dlouhodobých úroků? Ano, logicky správně, Warsh rychlejším prodejem může způsobit, že úroky na dlouhodobé dluhopisy půjdou nahoru a tím například i úroky hypoték.

Ale to je přece něco, co Trump vůbec nechce, nebo? No Warsh ale říká to B za tím A. On chce udělat takovou malou nebo vlastně dost zásadní revoluci myšlení ve FEDu. Chce totiž zároveň snížit krátkodobé úroky. Na vysvětlenou – zatímco ty dlouhodobé úroky se víceméně odvíjejí od trhu dluhopisů, ty krátkodobé, kterých je několik, určují, kolik dostane komerční banka, když si peníze u FEDu uloží přes noc, za kolik si banky půjčují mezi sebou a za kolik si může komerční banka krátkodobě půjčit peníze přímo od FEDu. A ty stanovuje přímo FED.

To je nelogický, jak to má fungovat?!


Pokud ale Warsh zvýší dlouhodobé úroky, nezvýší se lidem platby na hypotéky? No možná, protože nejčastější hypotéka v USA je na 30 let. Ale Warsh si myslí, že když sníží krátkodobé úroky, donutí banky reagovat, hypotéky s pohyblivou sazbou budou levnější, signál o levnějších penězích přiměje lidi k nákupu nemovitostí a i ty dlouhodobé sazby budou muset reagovat.

Co by se mohlo podělat? Všechno

Warshův plán je ambiciózní pokus o nový kapitalismus, ale ne všichni ekonomové sdílí jeho názory. Ozývají se již nyní velice vlivní byznysmeni (ano z Wall Street a velkých bank), kteří to označují za "chůzi na tenkém ledě" a hůře. Warsh totiž při jeho vizi krátkodobých levných peněz vychází z přesvědčení, že umělá inteligence rapidně zvýší produktivitu a tak levné rychlé peníze půjdou ruku v ruce s rychle se zvyšující produktivitou a nezpůsobí inflaci. Pokud si ale někdo myslí, že současný "hajp" kolem UI je jen bublina nebo UI zvýší produktivitu až za 10 let, je vůči jeho plánu skeptický.

Pokud totiž Warsh sníží agresivně krátkodobé úroky, což zásadně uvolní likviditu tj. peníze do oběhu a nabídka zboží nebo služeb nestihne reagovat (ani díky UI), bude výsledkem inflace. V ekonomice bude prostě příliš mnoho peněz a málo reálných výsledků. A v době, kdy se inflaci jakštakš podařilo zkrotit, to mnozí vidí jako nepřiměřený hazard.

Dále by mohlo dojít k šoku na trhu dluhopisů, pokud Warsh přistoupí dle toho, co dlouhodobě hlásá, k agresivnímu prodeji dluhopisů z bilance FEDu. A tady je asi největší paradox volby Warshe. Pokud by FED pod jeho vedením začal agresivně prodávat dluhopisy a došlo by k situaci, že trh je doslova zaplaven státním dluhem (vysoká nabídka dluhopisů), který nikdo nechce, ceny dluhopisů by se mohly propadnout, tím by se zvýšily jejich úroky. A to v době, kdy americká vláda hospodaří s gigantickým dluhem (a nedaří se jí ho snížit). FED je dnes vlastně (vedle Japonců) pro vládu ideálním věřitelem. Když z trhu odejde a nebude kupovat dluhopisy (a Japonsko už taky ne), musí je vláda prodat někomu jinému a nabídnout vyšší zhodnocení tj. dluh bude dražší. A pokud stát musí platit vyšší úroky z dluhu, odčerpává tím vlastně kapitál z ekonomiky. Warsh ale tvrdí, že dluhopisy budou nakupovat banky, kterým sníží krátkodobé sazby.

Další ekonomové kritizují Warshe i kvůli jeho plánu mnohem více spolupracovat s ministrem financí Bessentem a tím ohrozit nezávislost FEDu. To by prý mohlo podkopat důvěru v samotný dolar.

Zatím trh Trumpovu volbu Warshe kvituje, zlato padá, bitcoin se nezvedá a dolar dle indexu jako měna posiluje. Bude to zajímavý,“ napsal na sociální síti Facebook publicista a glosátor politického a společenského dění Pavel Šik.