Americký dolar se vůči české koruně propadl na nejslabší úroveň za téměř dvanáct let. Kurz se dostal těsně pod hranici 20,06 koruny za dolar a přiblížil se tak prolomení psychologické mety 20 korun. Podle ekonoma a hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy nejde o nahodilý výkyv, ale o další projev hlubšího procesu, který v posledních měsících nabírá na síle a který lze označit jako druhou vlnu globální dedolarizace.
Bezprostředním impulzem k prudkému oslabení dolaru byla vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž dal najevo, že mu pokles hodnoty americké měny nevadí. Na otázku novinářů reagoval slovy, že dolar může „skákat dolů a nahoru jako jo jo“. Právě po tomto výroku dolar během večerních hodin středoevropského času oslabil nejrychleji. Podle Kovandy však tato rétorika pouze překryla mnohem zásadnější a dlouhodobější příčiny, které americkou měnu oslabují už od loňského roku.
Slabší dolar má pro české spotřebitele hmatatelné dopady. Zlevňovat by měly zejména pohonné hmoty a elektronika, tedy zboží, jehož cena je v českých podmínkách úzce navázána na kurz koruny k dolaru. Platí přitom jednoduchá logika. Čím slabší je dolar, tím levnější by měly být dovážené produkty, pokud se ovšem kurzový efekt nepromítne pouze do vyšších marží prodejců. Na opačné straně spektra stojí aktiva vnímaná jako bezpečná. Zlato láme historické rekordy i v korunovém vyjádření a švýcarský frank se vůči koruně dostal na nejsilnější úrovně od poloviny loňského léta.
Podle Kovandy není slabost dolaru jen reakcí na aktuální politická vyjádření. Americkou měnu dlouhodobě oslabují strukturální faktory, mezi něž patří vysoké rozpočtové deficity Spojených států, přetrvávající obchodní války a celní pohrůžky, geopolitická nepředvídatelnost a také snaha Donalda Trumpa ovlivnit budoucí směřování americké centrální banky tak, aby základní úrokové sazby byly nižší, než by odpovídalo převládajícímu odbornému konsensu.
Současný vývoj navazuje na první vlnu dedolarizace, která se odehrála loni na jaře v souvislosti s vyhlášením mimořádně vysokých cel na většinu zemí světa. Tehdejší americká administrativa podle Kovandy zjevně očekávala, že dolar v reakci na celní šok posílí, podobně jako tomu bývalo v minulosti, kdy americká měna fungovala jako bezpečný přístav v době nejistoty. Místo toho však dolar začal oslabovat, stejně jako americké akcie. Ukázalo se, že inflační tlaky vyvolané cly nebudou oslabeným dolarem tlumeny, ale naopak zesilovány. Právě tento vývoj vedl k rychlému pozastavení takzvaných recipročních cel a k vyhlášení několikaměsíční přestávky v jejich uplatňování.
Během loňského léta se zdálo, že první vlna dedolarizace odeznívá a že finanční trhy uvěřily určitému zmírnění Trumpova postupu. Události na začátku roku 2026 však tuto důvěru podle Kovandy znovu narušily. Patří sem snaha Spojených států získat Grónsko, ostré výpady vůči spojencům v NATO i zesílené hledání co nejpovolnějšího nového šéfa americké centrální banky. Tyto kroky bezprostředně přispívají k dalšímu oslabování dolaru a posilují obavy investorů z politického zásahu do základních pilířů měnové stability.
Zásadní je přitom změna role dolaru ve světovém finančním systému. Kovanda na sociální síti X upozorňuje, že se narušila dlouhodobá zákonitost, podle níž slabší dolar obvykle doprovázela stabilita finančních trhů, zatímco jeho posilování přicházelo v období vyšší rozkolísanosti. Dnes je tomu naopak. Růst tržní nejistoty dolar spíše oslabuje, místo aby jej posiloval. Podle dat, na něž Kovanda odkazuje, dosáhla míra inverze vztahu mezi kurzem dolaru a volatilitou trhů historického maxima a vzájemná korelace obou faktorů klesla na nejnižší úroveň v dějinách moderního finančnictví.
Investoři se proto zajišťují proti scénáři, v němž dolar již neplní roli bezpečného útočiště. Kapitál se přesouvá do alternativ, jako je zlato nebo švýcarský frank, což se odráží i v kurzu české koruny. Není tak náhodou, že zatímco dolar vůči koruně padá na dvanáctileté minimum, koruna zároveň výrazně oslabuje vůči franku a cena zlata v české měně dosahuje rekordních hodnot.
Podle Lukáše Kovandy tak nejde o přechodný výkyv ani o slovní přestřelku amerického prezidenta s novináři. Jde o dějinný posun v chování investorů a o slábnutí role dolaru jako globální pojistky proti krizím. Proces, který začal loni, letos podle všeho sílí a jeho dopady se stále výrazněji promítají i do české ekonomické reality.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
