V uplynulém týdnu zasáhly Španělsko a Portugalsko nejhorší výpadky elektřiny v novodobé historii. Města jako Barcelona, Madrid nebo Sevilla se ponořila do tmy, provoz metra se zastavil, nemocnice přepnuly na záložní generátory a internetová infrastruktura se na několik hodin zhroutila. První podezření padlo na kybernetický útok z Ruska, ale realita byla mnohem prostší a zároveň mnohem znepokojivější.
Jak se ukázalo, příčinou kolapsu bylo jednostranné spoléhání na obnovitelné zdroje bez dostatečné zálohy v podobě stabilních zdrojů, jako je právě jaderná energetika. V době, kdy evropské státy (včetně Německa, Francie, Belgie či Velké Británie) postupně korigují svou protijadernou politiku, Španělsko se dál žene opačným směrem. Tamní socialistická vláda premiéra Pedra Sáncheze zatvrzele trvá na uzavření všech jaderných elektráren mezi lety 2027 a 2035.
Přitom právě jaderná energetika poskytovala v roce 2023 více než 20 % celkové elektřiny ve Španělsku, v Katalánsku pak dokonce 58 %. Význam jádra pro stabilitu sítě je přitom nezpochybnitelný, a to zejména ve chvíli, kdy se počasím ovlivnitelné zdroje, jako je solární a větrná energie, ukazují jako nespolehlivé.
„Skutečným viníkem je přechod k energetické monokultuře: konkrétně drtivá dominance obnovitelných zdrojů v energetickém mixu Španělska,“ uvádí Krzysztof Tyszky-Drozdowský na server UnHerd.com.
Navzdory tomu plánuje vláda uzavřít elektrárnu Almaraz, která pokrývá 7 % celkové výroby elektřiny v zemi a zaměstnává přes 3 000 lidí. Podle analýzy PwC by vyřazení jaderné energie z provozu zvýšilo cenu elektřiny pro domácnosti a malé podniky o 23 %. Přestože prezident regionu Extremadura zaslal vládě oficiální dopis, ve kterém připomíná, že Almaraz získala nejvyšší bezpečnostní hodnocení od Mezinárodní asociace provozovatelů jaderných zařízení, kabinet na výzvu nereagoval.
Mezitím země jako Francie investují do nových reaktorů, Německo zvažuje restart šesti odstavených bloků a Čína staví nové elektrárny rychleji než zbytek světa dohromady. V kontrastu s tím vypadá španělská jaderná politika jako ideologická zaťatost, která může mít fatální důsledky.
V době klimatické nejistoty, geopolitického napětí a technologické transformace se odchod od jaderné energie nejeví jako prozíravá volba, ale spíše jako ideologický hazard. Vláda, která ignoruje varování expertů, průmyslu i vlastních regionů, se může stát spoluarchitektem hospodářského a energetického úpadku své země.