Debata o emisních povolenkách pro domácnosti se v posledních měsících stala jedním z nejdiskutovanějších témat české energetické a bytové politiky. Kritici systému varují před výrazným zdražením energií a dopady na trh s nemovitostmi, zatímco zastánci zdůrazňují klimatické cíle Evropské unie a potřebu postupně snižovat emise. Spor tak není pouze technickou otázkou energetické politiky, ale dotýká se přímo životních nákladů domácností i hodnoty jejich majetku.
Podle plánů Evropské unie má v rámci systému obchodování s emisemi vzniknout nový mechanismus označovaný jako ETS2, který by se měl vztahovat na vytápění budov a silniční dopravu. Systém má začít fungovat v druhé polovině tohoto desetiletí a jeho cílem je snížit emise skleníkových plynů v sektorech, které dosud nebyly zahrnuty do stávajícího systému emisních povolenek. Náklady na povolenky by však podle ekonomů a energetických analytiků byly postupně promítnuty do cen energií, které domácnosti běžně využívají.
Zvýšení nákladů by se podle některých odhadů mohlo projevit především u vytápění fosilními palivy. V případě zemního plynu by při současné ceně budoucího kontraktu na emisní povolenku kolem 65 eur za tunu oxidu uhličitého mohlo dojít ke zdražení přibližně o 400 korun za megawatthodinu. Oproti současným nabídkám by to znamenalo růst ceny zhruba o třetinu. Pro běžnou domácnost v rodinném domě, která plynem nejen topí, ale také vaří a ohřívá vodu, by to podle některých propočtů znamenalo dodatečné náklady přesahující 12 tisíc korun ročně.
Ještě výraznější dopad by se mohl projevit u uhlí, které patří mezi paliva s nejvyšší emisní zátěží. Podle některých odhadů by mohlo zdražit přibližně o 575 korun za kubík, což by v praxi znamenalo téměř zdvojnásobení nákladů na vytápění. Právě v regionech, kde se uhlí stále používá jako hlavní zdroj tepla, proto vyvolává plánovaný systém obavy z výrazného zvýšení životních nákladů.
Ekonomové zároveň upozorňují, že změny v cenách energií se mohou postupně promítat i do trhu s nemovitostmi. Energetická náročnost budov se už dnes stává důležitým faktorem při rozhodování kupujících a tento trend podle realitních odborníků sílí. „Energeticky úsporné byty si díky nízkým provozním nákladům udrží hodnotu nebo dále porostou, zatímco nezateplené domy mohou ztrácet desítky procent své tržní ceny,“ řekl Novinkám ekonom společnosti Argos Capital Kryštof Míšek.
Podobnou zkušenost potvrzují také realitní makléři, kteří uvádějí, že zájemci o koupi nemovitostí se stále častěji ptají na energetickou náročnost budovy a náklady na vytápění. Podle Jakuba Žižky z kanceláře RE/MAX Alfa se tento trend projevuje i v rychlosti prodeje jednotlivých typů nemovitostí. „Domy s horší energetickou třídou, starými kotli nebo domy bez zateplení se častěji dostávají mezi takzvané ležáky, zatímco novější nebo alespoň částečně rekonstruované nemovitosti se prodávají rychleji,“ uvedl.
Podle některých analytiků tak může být energetická náročnost budov v budoucnu jedním z hlavních faktorů, který bude určovat cenu nemovitostí. Domy s vysokými provozními náklady by mohly být méně atraktivní a kupující by při jejich nákupu mohli požadovat výraznější slevy. Naopak moderní nebo zateplené stavby by mohly na trhu získat ještě silnější pozici.
Do debaty zároveň vstupuje také evropská legislativa týkající se energetické náročnosti budov. Ta počítá s postupným snižováním energetické spotřeby staveb a podporou renovací, které mají přispět ke snížení emisí. Kritici však upozorňují, že implementace těchto pravidel může znamenat vyšší náklady na výstavbu i rekonstrukce a může dále zdražit vlastnické i nájemní bydlení.
Silnou kritiku plánovaných opatření vyjadřuje například hnutí SPD. To dlouhodobě odmítá zavádění emisních povolenek pro domácnosti i další opatření vycházející z evropské klimatické politiky. Podle představitelů hnutí by taková opatření znamenala výrazné zvýšení životních nákladů a mohly by mít negativní sociální dopady.
„Emisní povolenky by tvrdě dopadly na majitele starších domů. Při prodeji by museli výrazně slevit. Nezavedeme emisní povolenky pro domácnosti,“ uvedl šéf SPD a předseda Sněmovny Tomio Okamura, který upozorňuje právě na možné dopady na ceny energií i nemovitostí.
Hnutí SPD zároveň deklaruje, že chce na evropské úrovni iniciovat přehodnocení stávajícího systému emisních povolenek pro průmysl a zároveň odmítá zavedení systému ETS2 pro domácnosti a dopravu do české legislativy. Podle představitelů hnutí by měl stát místo toho podporovat dostupné bydlení, zjednodušovat stavební řízení a rozvíjet obecní, družstevní i nájemní výstavbu.
Součástí kritiky je také odmítání implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov, která je součástí širší klimatické strategie Evropské unie známé jako Green Deal. Podle SPD je cíl vytvořit do roku 2050 bezemisní fond budov ekonomicky nereálný a sociálně neúnosný. Povinné standardy, renovace budov podle evropských plánů či zavádění takzvaných pasů renovací by podle hnutí výrazně zvýšily náklady na výstavbu i rekonstrukce a dále by zdražily bydlení.
Debata o emisních povolenkách tak zřejmě zůstane jedním z klíčových témat následujících let. Dotýká se totiž nejen klimatické politiky a energetiky, ale také každodenní ekonomické reality domácností a budoucnosti trhu s bydlením. V situaci, kdy ceny energií i nemovitostí patří mezi nejcitlivější otázky veřejné debaty, se z emisních povolenek stává téma, které výrazně ovlivňuje politickou i ekonomickou diskusi v celé Evropě.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
