Letošní sucho bylo podle Václava Poskočila z farmy Zavlekov nejhorší, jaké při zdejším hospodaření zažili. V podhůří Šumavy, přibližně 600 metrů nad mořem, se nedostatek vláhy výrazně podepsal na sklizni. „Kukuřice byla mizerná, seno bylo málo,“ řekl Prvnim zprávám Poskočil.
Podnik hospodaří přibližně na 900 hektarech a propojuje rostlinnou výrobu s chovem skotu. Pěstuje pšenici, tritikále neboli žitovec, obilninu vzniklou křížením pšenice a žita, a kukuřici převážně na siláž. Chová krávy i býky a odchovává vlastní telata. Slabší sklizeň proto přímo oslabuje zásoby krmiva pro zvířata.
Právě tím získává sucho ekonomický rozměr. Zvířata potřebují krmení bez ohledu na počasí. Pokud vlastní produkce nestačí, může následovat čerpání rezerv nebo nákup krmiv, který zvyšuje náklady. Konkrétní finanční dopad farma nevyčíslila. Poskočilova výpověď však ukazuje, že nedostatek vláhy zasahuje samotný základ jejího hospodaření.
Méně zásahů do půdy má chránit vláhu
Odpověď hledají především v tom, co mohou sami ovlivnit: jak zacházet s půdou a připravovat ji pro další úrodu. Poskočil popisuje omezování mechanického zpracování a využívání přímého setí do posklizňových zbytků pomocí speciálního secího stroje.
„Nedělá se žádná orba,“ vysvětluje tento postup. Půda se neobrací a rostlinné zbytky na povrchu pomáhají chránit její odkrytí a vysychání. Podle farmářova pozorování se pod zakrytým povrchem vláha udržuje lépe. Ani takové hospodaření však letošní dopady sucha neodstranilo.
Odborné studie potvrzují, že omezení zpracování půdy spolu se zachováním rostlinných zbytků může pomoci chránit půdní vláhu. Účinek závisí na půdě, klimatu i dalších pěstitelských postupech. Samotné vynechání orby proto není zárukou vyšší sklizně.
Přístup farmy lze chápat jako hledání současné podoby zásady, kterou museli respektovat také předkové: hospodaření musí odpovídat místu a jeho možnostem. Nejde o návrat ke stejným pracovním postupům, ale o pozorné sledování půdy, vody a porostů. Kopcovitý terén, pastviny, remízky a kamenité části polí určují, co zde může dlouhodobě fungovat.
Inspirace ze světa musí obstát v Pošumaví
Poskočil zmiňuje zkušenosti svého otce, který poznával zemědělské postupy v Brazílii a ve Spojených státech. Inspiraci tak hledají také v zahraničí. Rozhodující ale zůstává, zda ji lze využít na pozemcích v podhůří Šumavy, v místních půdních a klimatických podmínkách.
Nová technologie musí odpovídat také potřebám celého podniku. U farmy s chovem skotu je důležité, aby pomáhala zajistit dostatek krmiva a byla ekonomicky únosná. Výsledek se proto posuzuje podle sklizně, nákladů i stavu půdy v dalších sezonách.
Vláda připravuje investice do vodních zdrojů a opatření proti suchu. Jejich případný přínos má delší časový horizont a letošní chybějící úrodu nenahradí. Z rozhovoru přitom nevyplývá, že hlavním problémem farmy je zásobování vodou. Poskočil popisuje především nedostatek vláhy pro růst plodin.
Na farmě Zavlekov proto hledají vlastní cestu, jak dopady proměnlivého počasí zvládat. Pozorují pole, upravují práci s půdou a zkoumají, co se osvědčilo jinde. Sucho tím nezmizí, ale hospodaření přizpůsobené krajině může pomoci jeho následky zmírňovat.
(Svoboda, prvnizpravy.cz, foto: red.)
Zdroje: 1. Metaanalýza vlivu bezorebného hospodaření na půdní vodu a výnosy pšenice a kukuřice; 2. Evropská metaanalýza vlivu půdoochranného zpracování na výnosy plodin; 3. Ministerstvo zemědělství o připravovaných opatřeních proti suchu
