Světová ekonomika čelí další nebezpečné fázi dluhové krize. Světová banka jedná s 30 až 40 zeměmi o možné finanční pomoci kvůli rostoucím cenám energií, potravin a dalších základních surovin. Její prezident Ajay Banga to 11. října potvrdil agentuře Reuters před výročním zasedáním Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Bangkoku. Pro řadu rozvojových států už nejde pouze o zdražování, ale o schopnost financovat vlastní fungování.
Podle údajů Světové banky mají rozvojové země letos zahraničním věřitelům splatit přibližně 400 miliard dolarů, tedy 8,7 bilionu korun. Zhruba třetinu představují samotné úroky. Přibližně 2,9 bilionu korun tak připadá na cenu vypůjčených peněz, nikoliv na snižování samotného dluhu. Tady se odhaluje jeden z nejvážnějších problémů současné světové ekonomiky. Státy potřebují investovat do výroby, infrastruktury a zaměstnanosti, aby mohly hospodářsky růst. Stále větší část jejich finančních možností však pohlcují závazky z minulosti. Nová energetická krize tuto nerovnováhu dál prohlubuje.
Světová banka na začátku války na Blízkém východě zpřístupnila krizové financování ve výši 25 miliard dolarů, přibližně 544 miliard korun. Dalších 35 miliard dolarů lze získat přesměrováním prostředků z již schválených projektů. Celkem jde o možnost využít přibližně 60 miliard dolarů, tedy 1,3 bilionu korun. Pokud se situace výrazně zhorší, instituce je připravena rozšířit podporu až na 100 miliard dolarů, přibližně 2,17 bilionu korun. Nejde však o nově schválený balík. Tuto možnost Světová banka představila již v červnu jako rámec pomoci na období patnácti měsíců. Nynější novinkou je rostoucí počet zemí, s nimiž jedná o konkrétním využití dostupných nástrojů.
Podstatné je, že většina těchto peněz zatím nebyla vyplacena. Podle Bangy státy dosud projevovaly větší zájem o úpravy existujících projektů než o okamžité čerpání krizových prostředků. Oznámená jednání proto nelze zaměňovat za čtyřicet schválených záchranných programů. Problém se však může rychle zhoršovat. Ceny motorové nafty a hnojiv prudce vzrostly a drahá energie se postupně promítá do zemědělství, dopravy i cen potravin. Dalším rizikem je očekávaný silný klimatický jev El Niño, který může poškodit úrodu v řadě rozvojových zemí. Světová banka tak připravuje prostředky na zmírnění důsledků krize, jejíž hlavní příčiny sama odstranit nedokáže.
Dluhy rostou, věřitelé inkasují a investice ustupují
Největší hrozbou není samotná výše zadlužení, ale stále dražší obsluha dluhů. Rozvojové země si v minulosti půjčovaly v prostředí nízkých úrokových sazeb. Nyní musejí část závazků refinancovat za výrazně horších podmínek, zatímco jejich rozpočty stále nesou následky pandemie, inflace a geopolitických konfliktů. Podle odborníků citovaných Reuters přesahují úrokové náklady v řadě zadlužených zemí deset procent veřejných příjmů. Někde už samotné úroky stojí více než státní investice. To je ekonomicky mimořádně nebezpečné. Země, která omezuje investice do vlastního rozvoje, si současně zhoršuje předpoklady pro budoucí splácení dluhů.
Situaci komplikuje také rozdělení věřitelů. Rozvojovým státům půjčují mezinárodní instituce, západní země, Čína i soukromí investoři. Každý z těchto subjektů má odlišné zájmy a dohoda o restrukturalizaci závazků bývá složitá. Světová banka proto spolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem na mechanismech, které mají umožnit nahrazování drahých starých dluhů levnějším financováním. Podle Bangy se připravuje dalších 14 až 15 podobných operací. Ušetřené prostředky mají směřovat například do zdravotnictví, školství a zásobování vodou. Ani levnější půjčky však nejsou automatickým řešením. Pokud nepovedou k hospodářskému růstu a vyšším veřejným příjmům, mohou pouze oddálit okamžik, kdy bude nutné řešit samotnou udržitelnost zadlužení.
Soukromý kapitál míří jinam než do nejchudších zemí
Zvlášť výmluvná jsou čísla o soukromých investicích. Světová banka za fiskální rok končící v červnu pomohla mobilizovat rekordních 112 miliard dolarů soukromého kapitálu, tedy přibližně 2,44 bilionu korun. Do zemí s nízkými příjmy však směřovaly pouze asi tři miliardy dolarů. Jinými slovy, nejchudší státy získaly méně než tři procenta celkového mobilizovaného soukromého kapitálu. Země s největší potřebou investic tak mají nejslabší přístup k penězům, které by jim mohly pomoci překonat hospodářské zaostávání.
Nejde o náhodu. Soukromí investoři zpravidla upřednostňují větší trhy, předvídatelné právní prostředí a nižší riziko. Světová banka proto rozšiřuje záruky a další nástroje, které mají investice do rizikovějších ekonomik usnadnit. Výsledky však zatím ukazují, jak obtížné je tento nepoměr změnit. Dopady případného prohloubení krize nezůstanou omezeny na rozvojový svět. Hospodářský propad zadlužených zemí může oslabit zahraniční poptávku, narušit obchodní vztahy a zvýšit nestabilitu finančních trhů. Pro Evropu a Českou republiku to znamená další možné riziko pro export, ceny surovin a průmyslovou výrobu.
Světová banka už v červnu předpokládala zpomalení globálního hospodářského růstu na 2,5 procenta v roce 2026. Další kombinace drahých energií, slabých investic a rostoucích dluhových nákladů může světovou ekonomiku zatížit ještě více. Největším problémem současného systému je, že země potřebující kapitál pro vlastní rozvoj musejí stále větší část dostupných prostředků odvádět na staré dluhy. Světová banka může nabídnout až 100 miliard dolarů krizového financování, ale samotné půjčky tento rozpor neodstraní. Pokud se nepodaří obnovit investice a hospodářský růst, hrozí, že mezinárodní instituce budou místo skutečného rozvoje pouze financovat další pokračování dluhové závislosti.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. World Bank – Middle East Conflict Sends Global Growth to Lowest Rate Since COVID-19, 11. června 2026; 2. Record Private Capital Mobilization for Developing Countries, 17. září 2026; 3. Reuters – World Bank in talks with dozens of countries about crisis aid, Banga says; 4. Experts propose growth and investment reset to aid debt-ridden developing countries
