Hlavní investiční ředitel BlueBay Asset Management Mark Dowding v nové analýze upozorňuje, že „zahraniční investoři začínají upřednostňovat jiné měny a aktiva, protože tempo růstu amerického dluhu budí oprávněné obavy“. Ačkoli dlouhodobé americké státní dluhopisy při 5% výnosu stále nacházejí kupce, celková důvěra ve schopnost Spojených států amerických zvládat fiskální disciplínu se zjevně snižuje.
Dowding varuje, že v budoucnu bude muset americký trh s dluhopisy více spoléhat na domácí poptávku.
„S rostoucím dluhem USA a klesající ochotou zahraničních investorů držet americká aktiva a dolar bude nová nabídka dluhopisů více záviset na domácích investorech,“ cituje Dowdinga zpravodajský server China.com.
Kromě toho očekává, že výnosová křivka amerických státních dluhopisů začne být strmější a rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými sazbami se pravděpodobně rozšíří. To je běžný signál tržního očekávání růstu inflace nebo finanční nestability.
K obavám přispívá i nově navržený federální rozpočet amerického prezidenta Donalda Trumpa, který počítá s pokračováním a dokonce prohloubením daňových škrtů z roku 2017. Podle nezávislé analýzy by návrh s názvem „One, Big, Beautiful Bill“ mohl během následující dekády zvýšit veřejný dluh o více než 3,3 bilionu dolarů.
Již teď trhy reagují. Výnosy desetiletých státních dluhopisů USA vzrostly nad 4,5 %, u třicetiletých papírů překročily 5 %. Investoři začínají požadovat vyšší rizikovou přirážku za držení amerického dluhu, což je znepokojivý signál pro rozpočet i důvěru v americkou ekonomiku.
Další ranou je klesající důvěra v americký dolar jako rezervní měnu. Podle dat agentury Bloomberg klesl dolarový index v dubnu 2025 o 4 %, což je největší měsíční propad od pandemického roku 2022. Tento vývoj odráží nejen obavy z růstu dluhu, ale i geopolitické nejistoty vyvolané Trumpovou zahraniční politikou.
Zahraniční investoři, zejména z Japonska, Německa, Kanady a Číny, začínají přesouvat své rezervy do jiných měn, zlata nebo regionálních aktiv. Významným faktorem je také rostoucí náklad na měnové zajištění: vyšší úrokové sazby v USA znamenají, že pojištění proti pohybu kurzu dolaru je dražší než dříve.
To činí americká aktiva méně atraktivními i pro konzervativní investory, jakými jsou centrální banky a penzijní fondy.
Podle analytiků Morgan Stanley je riziko „crowding out efektu“, tedy vytlačování soukromých investic vládním dluhem, stále reálnější, což by mohlo vést k nižší produktivitě a zpomalení hospodářského růstu.
Tato situace zdaleka není omezená pouze na USA. Rostoucí výnosy a zadlužení zaznamenávají i další velké ekonomiky. Japonsko, které je druhým největším držitelem amerických dluhopisů, zaznamenalo prudký nárůst výnosů svých vlastních 10letých papírů. Německo zaznamenalo zploštění své vlastní výnosové křivky a ECB zvažuje, zda dále intervenovat.
Analytici varují, že pokud se Spojené státy rozhodnou financovat svůj dluh tiskem peněz, tedy návratem k politikám kvantitativního uvolňování, může to vyvolat globální inflační vlnu a ohrozit stabilitu měnových kurzů, především v rozvojovém světě.
Současná situace ukazuje, že dřívější dominance dolaru již není nezpochybnitelná. Trhy začínají hledat alternativy. V posledních měsících rostl zájem o čínský jüan, zlato a digitální aktiva. Země jako Brazílie nebo Indie začínají budovat mechanismy obchodu v národních měnách. Rusko a Čína dlouhodobě prosazují dedolarizaci.
Přichází nová éra, ve které nebude jediná měna neotřesitelným pilířem světové ekonomiky. A Spojené státy se mohou stát první obětí vlastního fiskálního experimentu.