Trumpův tlak na Ukrajinu má zřetelný domácí politický kontext. Rostoucí ceny paliv a listopadové volby do Kongresu. Americký prezident Donald Trump spojuje ukrajinské útoky na ruské rafinerie se zdražováním nafty a požaduje jejich zastavení. Kyjev však těmito údery oslabuje energetické a ekonomické zázemí agresora. Washington a Ukrajina tak sledují cíle, které se v této otázce dostávají do přímého konfliktu.
Trump 9. října oznámil dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh. Následně vystupňoval tlak na ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského, aby zastavil útoky proti ruským rafineriím. Reuters tento postup zasazuje do předvolebního kontextu. Drahá paliva představují politickou zátěž pro republikány před hlasováním, které rozhodne o kontrole Kongresu.
Hájit americké zájmy patří k úkolům amerického prezidenta. Trumpův okamžitý volební zájem ale nelze bez dalšího vydávat za dlouhodobý prospěch Spojených států. Dohodu kritizují i republikánští senátoři. Společně s demokratickými kolegy požadují její zrušení a namítají, že odporuje americkému zákazu dovozu ruských energetických surovin. Jde o jejich právní stanovisko, nikoli o soudem potvrzenou nezákonnost.
Dohoda zároveň ukazuje ochotu Washingtonu hledat obchodní řešení s Moskvou během pokračující války. Nedokládá však ještě širší normalizaci vztahů. Pro Kyjev představuje varování, že omezení ruských příjmů může ustoupit americké snaze snížit ceny paliv.
Rafinerie nejsou elektrárny
Dne 11. října Trump oznámil okamžité „energetické příměří“. Zelenskij ale uvedl, že čeká na podrobnosti, a Moskva souhlas veřejně nepotvrdila. Podle nejmenovaného představitele Bílého domu citovaného serverem Axios se návrh týká rafinerií. Ochrana elektráren by následovala až později.
Právě rozsah případné dohody rozhoduje o jejím skutečném významu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová upozornila, že omezení moratoria na rafinerie zvýhodňuje Rusko. Ukrajina má podle jejího vyjádření jednu, zatímco Rusko mnoho. Zastavení těchto úderů by samo o sobě nezajistilo ochranu ukrajinských elektráren, tepláren ani rozvodných sítí.
Zelenskij navíc večer 11. října oznámil zásah charkovské elektrárny a teplárny CHP-5. Reuters zaznamenal jeho vyjádření, samotný zásah a rozsah škod však v citované zprávě nezávisle neověřil. Bez známých podmínek a doloženého ruského závazku nelze útok označit za prokázané porušení uzavřené dohody. Trumpovo oznámení tedy zatím nelze zaměňovat za fungující ochranu ukrajinské energetiky.
Evropa potřebuje vlastní bezpečnostní účet
Kallasová vyzvala Spojené státy k sankčnímu tlaku na Moskvu a postavila se proti požadavku na ukrajinské volby během pokračující války. Evropská diplomacie tím zdůrazňuje jinou prioritu než americká administrativa. Chce omezit schopnost Ruska pokračovat v agresi. Její vystoupení ovšem samo o sobě není společným závazným rozhodnutím členských států.
Strategický rozpor je zásadní. Washington hledá úlevu na trhu s palivy, Ukrajina potřebuje udržet obranu a zásobování elektřinou a teplem. Evropa řeší bezpečnost ve svém bezprostředním sousedství. Tyto zájmy nelze sloučit pouhým oznámením příměří.
Kyjev ani evropské vlády proto nemohou předpokládat, že Trump automaticky upřednostní jejich potřeby. Musí posuzovat konkrétní závazky, reciprocitu a možnost kontroly. Pokud by Ukrajina zastavila údery na rafinerie bez ověřitelného zastavení ruských útoků na svou energetiku, vzdala by se části svého tlaku bez odpovídající ochrany. Levnější nafta může být americkým politickým úspěchem. Bezpečnější ukrajinskou zimu však sama nezajistí.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: timesdrive)
Zdroje: 1. Reuters – Trump oznámil dohodu o dodávkách ruské nafty; 2. Axios – návrh příměří zaměřený na ropné rafinerie; Reuters – Zelenskyj hlásí pokračující útoky na energetiku; 4. EEAS – původní vyjádření Kaji Kallasové z 12. října
