Americký prezident Donald Trump po rozsáhlém zásahu Nejvyššího soudu vyneseném 20. února 2026 ohlásil zavedení nového globálního cla ve výši deseti procent jako náhradu za celní režim, který soud označil za nepřípustný. Nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že použití zákona o mimořádných pravomocích k uvalení plošných tarifů překročilo pravomoci exekutivy a že samotná ústava dává výhradní pravomoc pro regulaci dovozního zdanění Kongresu. Toto rozhodnutí znamená bezprecedentní omezení prezidentské autority v oblasti obchodu a uvalování daní na dovoz, což byl dlouhodobý mechanismus Trumpovy obchodní politiky, na jehož základě byly uvaleny reciproční tarify na většinu zemí světa a který stál v centru jeho ekonomického programu v druhém funkčním období.
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu IEEPA, zákon z roku 1977 na jehož základě Trump argumentoval, že obchodní deficit a dovoz drog v národním měřítku představují mimořádnou situaci, nestačí k ospravedlnění zavedení obecného cla. Hlava soudního dvora John Roberts v názoru většiny uvedl, že samotný text zákona neposkytuje prezidentovi pravomoc vydávat tak zásadní a trvalá opatření bez jasného mandátu Kongresu a že clo je formou daně pouze Kongresem autorizovanou. Toto rozhodnutí tak výrazně limituje exekutivní pravomoci a potvrzuje dělbu moci mezi zákonodárnou a výkonnou složkou vlády.
Trump reagoval na sankci nejvyšší justice kriticky a s obviněními, včetně tvrzení, že soud byl ovlivněn zahraničními zájmy, a označil některé soudce, které sám jmenoval, za nespolehlivé. V projevu po zveřejnění rozsudku prezident označil rozhodnutí za hluboce zklamání a slíbil, že jeho administrativa se nevzdá tak snadno, že najde jiné cesty jak udržet protekcionistickou obchodní strategii, která byla klíčovou součástí jeho politického odkazu. Trump nastínil, že nové desetiprocentní clo, které bude platné po dobu do 150 dní na základě jiného zákonného rámce, povede ke zvýšení příjmů a posílení americké ekonomiky.
Nové clo bude zavedeno na základě části zákona o obchodu z roku 1974, která umožňuje prezidentovi uvalit dočasné sazby až do patnácti procent v případě vážných obchodních nerovnováh. Tato změna strategie představuje významné odklon od dřívějších celních tarifů, které by podle soudců nevydržely soudní přezkum. Jednak ukazuje, že exekutiva může i nadále hledat alternativní právní cesty, jak uplatnit obchodní bariéry, a zároveň naznačuje politickou realitu, v níž hraniční tarify zůstávají kontroverzním prvkem americké obchodní politiky.
Verdikt Nejvyššího soudu rovněž vyvolal vlnu nejistoty mezi obchodními partnery a globálními trhy. Zástupci obchodních organizací z různých regionů včetně Evropy a Asie zdůraznili, že i když hlavní část cel byla zrušena, trumpovská administrativa již signalizovala, že se bude snažit uplatnit cla obecnějším a trvalejším způsobem. Některé skupiny také upozornily na potenciální nutnost refundací stovek miliard dolarů, které byly dříve vybrány prostřednictvím nyní zrušených tarifů. Globální podnikatelská komunita varovala, že tato právní nejistota může zkomplikovat investiční rozhodnutí a mezinárodní obchodní vztahy v dlouhodobém horizontu.
V samotném Washingtonu se politické reakce liší. Repubilkáni jsou rozděleni, někteří podporují pokračování agresivní obchodní politiky i přes soudní rozhodnutí a jiní kladou důraz na nutnost dodržovat ústavní pravidla a spolupracovat s Kongresem. Demokraté naopak rozsudek přivítali jako vítězství právního státu a kontrole exekutivy. Celkově jde o jeden z nejzásadnějších právních verdiktů posledních let, který výrazně ovlivní budoucí podobu obchodní politiky Spojených států i globální ekonomiky.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
Zdroje: 1. Trump tariffs live: Trump vows to impose 10% global tariff after Supreme Court rules sweeping duties are illegal (Financial Times); 2. US Supreme Court rules against Trump’s tariffs in 6-3 opinion (Reuters)
