Americký prezident Donald Trump se v pátek pokusil přimět více než dvacítku největších světových ropných manažerů, aby zahájili masivní investice do venezuelského ropného sektoru, který se má po zadržení dosavadního vládce Nicoláse Madura rychle otevřít americkým společnostem. Podle podrobné reportáže německého deníku Handelsblatt však šéfové koncernů reagovali spíše vyhýbavě a místy až otevřeně odmítavě.
Trump na schůzce s oblibou líčil legendu o Haroldu Hammovi, zakladateli společnosti Continental Resources, o němž prý stačí zapíchnout brčko do pole a ropa sama vytryskne. Podobně si prezident představuje i rozvoj venezuelských polí. Očekává, že americké firmy po pádu starého režimu rychle otevřou tamní ložiska a přinesou do USA nové miliardové příjmy. Podle jeho slov by měly investovat nejméně 100 miliard dolarů a co nejrychleji rozjet těžbu v zemi, která disponuje největšími potvrzenými zásobami ropy na světě.
Manažeři však nadšení nesdíleli. Mike Nelson, viceprezident Chevronu, se vyhnul jakýmkoli konkrétním číslům a omezil se na zdvořilé poděkování administrativě za vedení směrem k americké energetické dominanci. Připomněl pouze, že Chevron chce ve Venezuele přispět k „lepší budoucnosti“, aniž by upřesnil, jak by měla vypadat. Přitom právě Chevron byl ještě nedávno klíčovým hráčem, který zajišťoval přibližně čtvrtinu venezuelské produkce.
Harold Hamm sice označil venezuelské perspektivy za „vzrušující z pohledu průzkumu“, avšak také se vyhnul jakémukoli závazku. Jediným, kdo veřejně vystoupil s konkrétními čísly, byl španělský koncern Repsol. Jeho generální ředitel Josu Jon Imaz prohlásil, že firma je připravena během dvou až tří let ztrojnásobit produkci ve Venezuele. Repsol tam však dnes těží zhruba 45 tisíc barelů denně, tedy méně než pětinu objemu, který dříve zajišťoval Chevron.
Nejostřeji se vyjádřil šéf ExxonMobilu Darren Woods, když prohlásil, že Venezuela je „v současnosti neinvestovatelná“. Podle něj by návrat na trh vyžadoval zásadní změny v právním i ekonomickém rámci a především dlouhodobé záruky ochrany investic. Připomněl, že aktiva ExxonMobilu byla v minulosti venezuelským socialistickým režimem znárodněna. Podobnou zkušenost má i ConocoPhillips, jehož generální ředitel Ryan Lance na Trumpovu otázku potvrdil, že firma v zemi přišla přibližně o 12 miliard dolarů.
Trump však na schůzce opakovaně ujišťoval, že nyní už budou mít společnosti „absolutní bezpečnost“ a že jde o „zcela jinou Venezuelu“. Naznačil, že Spojené státy poskytnou podnikům bezpečnostní garance, detaily ale neuvedl. O budoucím politickém uspořádání země se rovněž vyjadřoval neurčitě. O prozatímní prezidentce Delcy Rodríguez, blízké spolupracovnici Madura, řekl, že se „v tuto chvíli jeví jako spojenec“, zároveň se však chystá jednat i s opoziční lídryní Maríou Corinou Machado.
Prezident přesto očekává, že firmy vloží vlastní kapitál a že americká vláda nebude muset přispívat. „Jakmile začnete těžit, začnete vydělávat,“ prohlásil. Jeho rétorika však přichází v době, kdy je celý ropný sektor mimořádně opatrný. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že Venezuela disponuje více než 300 miliardami barelů, tedy asi 17 procenty světových zásob, avšak produkce země klesla na pouhých 0,9 milionu barelů denně, což je méně než jedno procento světové spotřeby. Podle analýz společnosti Rystad Energy by bylo potřeba investovat do roku 2040 více než 180 miliard dolarů, aby se produkce zvýšila na tři miliony barelů denně.
Psali jsme: USA dávají signál Číně? Historik varuje před invazí na Tchaj-wan
Právě tento rozpor mezi ohromnými rezervami a katastrofálním stavem infrastruktury činí z Venezuely extrémně rizikovou destinaci. Analytik Rystad Energy Jorge León pro britský deník The Guardian upozornil, že globální ropný trh je nyní v přebytku a ceny mají tendenci dále klesat, což nutí firmy být mimořádně selektivní při rozhodování o investicích.
Trump přesto považuje přístup k venezuelským ložiskům za strategický triumf. Opakovaně zdůrazňuje, že kdyby Spojené státy nezasáhly, získaly by kontrolu nad tamní ropou Čína nebo Rusko. Zároveň doufá, že rozšíření produkce přispěje k dalšímu poklesu cen benzinu, což patří k jeho klíčovým volebním slibům. Pro ropné manažery to však znamená další varovný signál, že se od nich očekávají miliardové investice v prostředí klesajících cen, nejistých právních podmínek a bolestných historických zkušeností s vyvlastňováním. Právě proto zůstala Trumpova výzva ve vzduchu bez konkrétní odezvy a Venezuela pro mnohé z nich zůstává zemí, která je sice bohatá na ropu, ale chudá na důvěru.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
