USA a Rusko vedly zákulisní jednání o možném obnovení dodávek ruského plynu do Německa prostřednictvím plynovodů Nord Stream. Podle exkluzivního zjištění agentury Reuters z 8. října 2026 se rozhovory týkaly vstupu amerického investora do projektu, který se po ruské invazi na Ukrajinu stal symbolem evropské energetické závislosti na Moskvě. Ve hře tak není pouze obchod s plynem, ale také budoucí rozdělení hospodářského a politického vlivu v Evropě.
Do jednání se podle pěti zdrojů Reuters zapojili americký zvláštní vyslanec Jared Kushner, zeť prezidenta Donalda Trumpa, a Kirill Dmitrijev, blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina. Oba se v posledních týdnech setkali v Moskvě a New Yorku. Není však potvrzeno, v jakém rozsahu při těchto konkrétních schůzkách o Nord Streamu hovořili.
Zvažovaný model počítá s americkou kapitálovou účastí v plynovodním projektu. Pokud by se po ukončení války podařilo obnovit dodávky, američtí investoři by mohli získávat výnosy z přepravy ruského plynu do Evropy. Moskva by současně obnovila část exportních příjmů a posílila svou pozici na evropském energetickém trhu.
Kushner prosazuje hospodářskou spolupráci jako jeden z nástrojů mírového urovnání války na Ukrajině. V tom však vzniká zásadní problém. Obchod výhodný pro Washington a Moskvu nemusí být výhodný pro evropské státy, které by nesly bezpečnostní důsledky obnovené závislosti na ruských surovinách.
Bílý dům uvedl, že případné dohody by musely být projednány s americkou rozvojovou finanční institucí DFC a ministerstvem financí. Současně ale popřel, že by se v poslední době vedla jednání přímo o Nord Streamu. Podle jednoho z amerických představitelů je dohoda vzhledem k množství překážek ve střednědobém horizontu nepravděpodobná.
Rozhovory se přitom neomezují pouze na zemní plyn. Podle agentury Reuters Kushner a Dmitrijev diskutovali také o možném prodeji zahraničních aktiv ruské společnosti Lukoil. Zvažovanými kupci jsou DFC a investoři z Kataru a Spojených arabských emirátů. Takový obchod by vyžadoval příslušné změny amerických sankcí.
Berlín návrat plynu odmítá, evropské sankce stojí v cestě
Zásadní překážkou je odmítavý postoj Německa. Vláda kancléře Friedricha Merze obnovení Nord Streamu nepodporuje. Německé ministerstvo hospodářství a energetiky agentuře Reuters potvrdilo, že země již zajistila alternativní dodavatele a případné zprovoznění plynovodů by vyžadovalo vládní souhlas, který Berlín udělit nechce.
Nejde přitom jen o politické rozhodnutí. Evropská unie v červenci 2025 zakázala transakce související s provozem, údržbou a budoucím využíváním obou plynovodů Nord Stream. V lednu 2026 navíc definitivně schválila postupné ukončení dovozu ruského plynu. Pro dlouhodobé smlouvy na dodávky plynovodního plynu má úplný zákaz začít platit na podzim 2027. Americký kapitálový vstup by tedy evropské sankce neobešel. Obnovení dodávek by vyžadovalo zásadní změny právních a politických podmínek.
Další překážkou je technický stav infrastruktury. Nord Stream 1 dodával plyn do Německa od roku 2011, zatímco Nord Stream 2 nebyl nikdy uveden do komerčního provozu. Výbuchy v září 2022 poškodily tři ze čtyř potrubních větví. Jedna větev Nord Streamu 2 zůstala nepoškozená, její využití však blokují sankce a chybějící provozní povolení.
Politický spor přesto nezmizel. Německá Alternativa pro Německo (AfD) obnovení ruských dodávek podporuje, zatímco Polsko a pobaltské státy energetické propojení s Moskvou dlouhodobě považují za bezpečnostní hrozbu. Podle Reuters se má Dmitrijev začátkem příštího roku setkat s vedením AfD kvůli možnosti návratu ruského plynu. Případná dohoda mezi Washingtonem a Moskvou by tak mohla znovu otevřít hluboké rozpory uvnitř Evropské unie.
Američané a Rusové mohou vydělat, Evropa ponese riziko
Pro Rusko by obnovení dodávek představovalo významný hospodářský a politický úspěch. Moskva by získala možnost vrátit se na část evropského trhu, obnovit příjmy z exportu a znovu posílit svůj vliv na energetickou bezpečnost kontinentu.
Pro Německo je situace složitější. Dostupnější potrubní plyn by mohl být lákavý pro energeticky náročný průmysl, avšak jeho budoucí cena ani spolehlivost dodávek nejsou zaručeny. Návrat k ruskému plynu by zároveň zpochybnil strategii energetické diverzifikace, do níž evropské státy po roce 2022 investovaly miliardy eur.
Dopady by se mohly projevit také v České republice. Tuzemský trh je úzce propojen s německou energetickou soustavou a po roce 2022 výrazně změnil své dodavatelské trasy. ČEZ má v nizozemském terminálu Eemshaven rezervovánu kapacitu až tří miliard metrů krychlových plynu ročně do roku 2027. Další dlouhodobou kapacitu dvou miliard metrů krychlových ročně si zajistil v připravovaném německém terminálu Stade. Případný návrat ruského plynu by tak mohl ovlivnit nejen evropské ceny, ale také ekonomiku nových energetických investic a budoucí podobu dodavatelských vztahů.
Z geopolitického hlediska je však nejzávažnější samotný princip zvažovaného obchodu. Spojené státy se podílejí na sankčním tlaku proti Rusku, zatímco jejich představitelé současně zkoumají možnosti budoucích hospodářských výnosů z ruských energetických aktiv. Washington by tak mohl získat postavení prostředníka, který vydělává na obchodu mezi Moskvou a Evropou.
Zatím není potvrzena žádná dohoda o obnovení Nord Streamu a dostupné informace neprokazují, že by německá či evropská vláda změnila svůj odmítavý postoj. Samotná existence těchto jednání však ukazuje, že energetické vztahy s Ruskem se mohou znovu stát součástí širšího americko-ruského vyjednávání.
Evropa se po roce 2022 za vysokou cenu zbavovala závislosti na ruském plynu. Nyní se ukazuje, že Washington a Moskva mohou hledat obchodní příležitosti v systému, který evropské vlády považovaly za strategicky překonaný.
Rozhodující otázkou proto není pouze to, kdo bude vlastnit plynovody a inkasovat zisky. Jde především o to, zda bude Evropa schopna sama určovat svou energetickou budoucnost, nebo se znovu stane předmětem velmocenského obchodu, jehož hlavní výhody získají jiní.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: skynews)
Zdroje: 1. Reuters – USA a Rusko zkoumají možnosti obnovení dodávek plynu do Evropy, 8. října 2026; 2. Reuters – Překážky obnovení provozu plynovodů Nord Stream, 7. března 2025; 3. Rada EU – Osmnáctý sankční balíček proti Rusku a zákaz využívání Nord Streamu, 18. července 2025; 4. Schválení postupného zákazu dovozu ruského plynu, 26. ledna 2026; 5. MZV ČR – Eemshaven jako energetický uzel Evropy a jeho význam pro Česko
