Uzavření Hormuzského průlivu může mít podle ekonoma a hlavního analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy dopady, které pocítí i české domácnosti. Strategický námořní uzel patří mezi nejdůležitější dopravní tepny světové ekonomiky. Pokud se jím přestane pohybovat nákladní doprava, projeví se to nejen na cenách energií, ale také na výrobě moderních technologií a dokonce i na nákladech státního dluhu.
Kovanda na síti X upozorňuje, že dnešní historicky první uzavření Hormuzského průlivu pro tankery způsobuje problémy po celém světě. Dopady podle něj nepocítí jen státy přímo v oblasti Perského zálivu, ale také země vzdálené tisíce kilometrů, včetně České republiky. Průliv je totiž jedním z klíčových bodů globálního obchodu.
Podle Kovandy se touto úžinou přepravuje až čtvrtina světových dodávek ropy a zhruba stejné množství zemního plynu. Přes Hormuzský průliv proudí také přibližně 35 procent surovin používaných při výrobě hnojiv. Vedle těchto komodit ale tudy prochází také přibližně 38 procent světových dodávek helia. Právě tato surovina hraje v dnešní technologické ekonomice mimořádně důležitou roli.
Helium je bezbarvý plyn lehčí než vzduch a podle Kovandy je nepostradatelné při výrobě polovodičů. Bez něj se neobejde produkce čipů například v Jižní Koreji, na Tchaj-wanu ani v dalších technologických centrech. Pokud by došlo k omezení dodávek helia z Kataru, výrobci čipů by podle Kovandy mohli být nuceni výrobu omezit.
Takový vývoj by měl podle něj přímý dopad na ceny mnoha výrobků, které běžně používají i čeští spotřebitelé. V případě omezení výroby čipů lze podle Kovandy očekávat další výrazné zdražování notebooků, mobilních telefonů i automobilů. Růst cen by se přitom mohl projevit i u ojetých vozů.
Ekonom zároveň připomíná, že tlak na růst cen těchto výrobků existoval už před konfliktem v Íránu a uzavřením průlivu. Jedním z důvodů je změna struktury výroby v polovodičovém průmyslu. Producenti čipů totiž podle něj stále více přesouvají kapacity od běžných čipů směrem k pokročilým čipům a pamětem určeným pro datová centra umělé inteligence.
Pokud by nyní nastalo další omezení výroby čipů nad rámec tohoto trendu, představovalo by to podle Kovandy další zásadní tlak na růst cen spotřební elektroniky a automobilů. Už před vypuknutím konfliktu přitom paměťové čipy v České republice zdražovaly meziročně až o 500 procent.
Uzavření Hormuzského průlivu se podle Kovandy promítá také do finančních trhů. Viditelně na něj reagují především dluhopisové trhy. Ekonom upozorňuje, že se začíná projevovat pohyb investorů směrem k bezpečnějším aktivům.
Ještě v průběhu týdne přitom podle něj výnosy vládních dluhopisů Spojených států, Německa i České republiky rostly víceméně společně. Nyní je však patrné oddělení českých dluhopisů od těch amerických a německých. Zatímco výnosy amerických a německých dluhopisů rostou výrazně pomaleji, u českých dluhopisů tento růst pokračuje.
Podle Kovandy to může signalizovat, že investoři začínají konflikt v oblasti Perského zálivu vnímat jako vážnější hrozbu pro světovou ekonomiku. V takové situaci hledají ochranu především v amerických a německých dluhopisech, které jsou tradičně považovány za bezpečné přístavy. Český dluh mezi tato aktiva podle něj investoři nezařazují.
Výsledkem je situace, kdy náklady na půjčování peněz rostou české vládě rychleji než vládám Spojených států nebo Německa. Podle Kovandy tak uzavření průlivu poprvé od začátku konfliktu v Íránu relativně zvyšuje náklady dluhu české vlády.
Ekonom zároveň upozorňuje, že na trzích se začíná měnit hlavní obava investorů. Zatímco ještě nedávno dominovaly obavy z inflace, nyní sílí strach z výrazného zpomalení světové ekonomiky. Takové zpomalení by mohlo být přímým důsledkem narušení globálního obchodu v důsledku uzavření strategické námořní trasy.
Pokud by světová ekonomika výrazně oslabila, mohlo by to podle Kovandy působit protiinflačně. Slabší ekonomický výkon by se mohl projevit například růstem nezaměstnanosti. Lidé, kteří přijdou o práci, omezují spotřebu, což následně snižuje poptávku v ekonomice.
Takový pokles poptávky by podle Kovandy vyvolal poptávkovou dezinflaci. Ta by tlumila nákladovou inflaci způsobenou horší dostupností surovin, mezi něž patří ropa, zemní plyn, suroviny pro výrobu hnojiv nebo právě helium.
Uzavření Hormuzského průlivu tak podle Kovandy nepředstavuje pouze regionální bezpečnostní problém. Jde o událost, která může zasáhnout technologický průmysl, ceny běžných výrobků i finanční trhy. A v konečném důsledku může mít dopad i na ekonomiku zemí, které leží od Perského zálivu tisíce kilometrů daleko.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
