Na první pohled skutečně působí tajemně. Téměř dokonale opracovaný tmavý kámen ve tvaru nízké pyramidy, jehož stěny pokrývají jemně vytesané hieroglyfy a náboženské symboly. Na internetu se fotografie tohoto předmětu často objevuje s tvrzením, že jde o legendární kámen Benben, vyrobený z meteoritu a opracovaný způsobem, který údajně nedokážeme vysvětlit ani pomocí moderních technologií.
Skutečnost je méně fantastická, ale z historického hlediska možná ještě zajímavější. Předmět na známých fotografiích je pyramidion, tedy vrcholový kámen pyramidy, spojovaný s faraonem Amenemhetem III., který vládl Egyptu přibližně v první polovině 19. století před naším letopočtem. Pochází z jeho pyramidového komplexu v Dahšúru a byl objeven na počátku 20. století.
Pyramidion měří přibližně 1,4 metru na výšku a u základny má kolem 1,85 metru. Jeho hmotnost se odhaduje zhruba na 4,5 tuny. Vyroben je z tmavého tvrdého kamene, jehož přesná petrografická klasifikace není v dostupných pramenech uváděna jednotně.
Právě jeho černá barva pravděpodobně pomohla vytvořit jednu z nejrozšířenějších legend. Podle ní má být pyramidion vyroben z železného meteoritu, který obsahuje materiály pocházející z vesmíru. Pro takové tvrzení však neexistuje přesvědčivý archeologický ani materiálový důkaz.
Stejně problematické jsou internetové příběhy tvrdící, že hieroglyfy na kameni jsou vyryty s takovou přesností, že by je nebylo možné vytvořit staroegyptskými nástroji. Někdy se dokonce tvrdí, že jedinou technologií schopnou podobného výsledku by byl laser. Ani pro toto tvrzení nejsou známy vědecké důkazy.
Pyramidion přitom žádnou moderní technologii nepotřebuje k tomu, aby byl mimořádně zajímavým předmětem. Je svědectvím vysoké úrovně kamenické práce, které staroegyptští řemeslníci dosahovali před téměř čtyřmi tisíci lety.
Samotné slovo Benben navíc označuje něco poněkud jiného. V náboženských představách starověkého Egypta byl Benben spojen s Héliopolí a s mýtem o stvoření světa. Podle jedné z významných egyptských kosmogonií se z prvotních vod vynořil první pahorek, na němž se objevil bůh Atum. Tento prvotní pahorek představoval počátek uspořádaného světa.
Jeho symbolika se postupně spojovala s posvátným kamenem a později také s pyramidálními tvary, pyramidiony a vrcholy obelisků. Právě odtud pravděpodobně pochází dnešní zjednodušující označování různých egyptských pyramidionů jako „kamenů Benben“. Pyramidion Amenemheta III. je proto možné chápat jako součást stejné náboženské a symbolické tradice. Není však důvod považovat jej za původní posvátný Benben z Héliopole.
Na internetové legendě o meteoritu je přesto zajímavé jedno překvapivé historické spojení. Staří Egypťané totiž meteorické železo skutečně znali.
Jedním z nejslavnějších důkazů je železná dýka nalezená v hrobce faraona Tutanchamona. Vědci její čepel zkoumali pomocí nedestruktivní rentgenové fluorescenční spektrometrie. Analýza zjistila obsah přibližně 10,8 procenta niklu a 0,58 procenta kobaltu. Takové chemické složení silně podporuje závěr, že železo skutečně pocházelo z meteoritu.
To znamená, že Egypťané dokázali meteorické železo nejen rozpoznat jako mimořádný materiál, ale také jej opracovat do luxusního předmětu. Studie Tutanchamonovy dýky dokonce upozorňuje na vysokou úroveň tehdejšího zpracování tohoto vzácného kovu.
Právě zde se skutečná historie ukazuje být zajímavější než internetová legenda. Nemusíme předpokládat, že pyramidion Amenemheta III. přiletěl z vesmíru. Nemusíme hledat ztracené technologie ani lasery, které měli používat starověcí kameníci. A neexistuje ani vědecký podklad pro další populární tvrzení, podle něhož má černý kámen vyzařovat jakousi „pozitivní elektromagnetickou energii“ působící na lidskou psychiku.
Skutečnou záhadou zůstává něco jiného: jak dokonale dokázali lidé před několika tisíci lety zvládnout materiály, které měli k dispozici. Egyptští řemeslníci opracovávali tvrdý kámen, vytvářeli monumentální stavby, přesouvali mnohatunové bloky a dokázali pracovat dokonce s meteorickým železem v době, kdy běžná výroba železa ještě nebyla základem jejich metalurgie.
Když se dnes díváme na černý pyramidion Amenemheta III., možná proto nepotřebujeme hledat tajemství v mimozemském původu kamene. Mnohem zajímavější tajemství se skrývá v lidech, kteří jej dokázali vytvořit.
(mia, prvnizrpavy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Egypt Museum – Pyramidion of Amenemhat III; 2. The Global Egyptian Museum – Benben; 3. Meteoritics & Planetary Science – The meteoritic origin of Tutankhamun’s iron dagger blade
