Zkameněliny ptáků staré 73 milionů let, nalezené na severu Aljašky, otřásly zažitým obrazem o vývoji ptáků a jejich schopnosti přežít v extrémních podmínkách. Důkazy naznačují, že tito dávní ptáci, kteří žili po boku dinosaurů, byli natolik adaptabilní, že dokázali hnízdit i v drsném prostředí tehdejší Arktidy.
Podle studie publikované 4. června 2025 ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences byly fosilie objevené v oblasti Prince Creek Formation na Aljašce převážně pozůstatky mláďat a embryí. Jejich zachování v arktickém permafrostu odhaluje, že ptáci nejen žili, ale i aktivně hnízdili v této extrémní oblasti dlouho před vznikem moderní doby ledové.
„Obecná představa je, že byli příliš primitivní na to, aby vykazovali takové pokročilé chování,“ uvedla pro Live Science paleontoložka a hlavní autorka studie Lauren M. Wilsonová z Princetonské univerzity.
Nejvýznamnější je fakt, že nalezené druhy náleží do vývojové linie, která později vedla k moderním ptákům (Neornithes), zatímco zástupci dnes již vyhynulých Enantiornithes v nálezech zcela chybí.
„Je možné, že Enantiornithes nebyli schopni inkubovat vejce tak rychle nebo nebyli natolik odolní vůči chladu. Některé druhy dokonce během života shazovaly celé peří, což v Arktidě opravdu není výhodné,“ vysvětlil paleontolog a spoluautor studie Daniel Ksepka z Bruce Museum.
Objev nejen doplňuje mozaiku vývoje ptáků, ale mění i naše chápání polárních ekosystémů v pravěku.
Nová studie tak dokazuje, že schopnosti ptáků přizpůsobit se extrémním podmínkám nejsou jen znakem jejich současného vývoje, ale odkazem dávné minulosti, kdy se museli poprat s drsným klimatem ještě v době dinosaurů. Ať už šlo o migrace, nebo vývoj zimní odolnosti, ptáci byli (a jsou) přeživší par excellence.