Když v roce 1920 namibijský farmář Michael Hanssen oral pole, uslyšel pod pluhem tupý kovový zvuk. Nečekal nic výjimečného, snad jen kámen nebo zapomenutý kus nářadí. Místo toho narazil na objekt, který nemá na Zemi obdoby. Pod několika centimetry půdy se skrýval meteorit Hoba, největší přirozená masa železa, jaká kdy dopadla na povrch planety. Nejde o obyčejný kámen z vesmíru, ale o extrémně vzácný typ železného meteoritu zvaný ataxit, složený přibližně z 84 procent železa a 16 procent niklu. Ve skutečnosti se díváme na obnažené jádro dávného asteroidu, fragment hmoty starý zhruba 4,5 miliardy let, tedy téměř stejně starý jako samotná Sluneční soustava.
Hoba působí jako zhmotněný paradox. Původně vážil asi 66 tun, dnes přibližně 64 tun, a přesto kolem něj neexistuje žádný impaktní kráter. To je detail, který dlouhá léta mátl geology i fyziky. Takto obrovské těleso by mělo při dopadu zanechat v krajině masivní stopu, jenže terén kolem meteoritu zůstává překvapivě klidný.
Vysvětlení se skrývá v jeho tvaru a způsobu vstupu do atmosféry. Hoba má nezvykle plochý, kvádrovitý tvar a podle vědců vstoupil do atmosféry po velmi nízké, téměř vodorovné dráze. Jeho tvar mu umožnil klouzat vzdušnými vrstvami podobně jako plochý kámen, který se odráží od hladiny rybníka. Aerodynamický odpor postupně zpomalil jeho pád natolik, že se před zhruba 80 tisíci lety doslova položil na zem, místo aby do ní explozivně narazil.
Dnes je meteorit Hoba národní památkou Namibie a jedním z nejpůsobivějších fyzických důkazů propojení kosmu a geologie. Návštěvníci se ho mohou dotknout, obejít ho a stát přímo u hmoty, která vznikla ještě před vznikem planety Země. Leží přesně tam, kde dopadl, jako tiché, ale monumentální připomenutí toho, že historie naší planety není oddělená od vesmíru. V případě Hoby se doslova setkává zemědělská půda s prastarým jádrem dávného asteroidu a obyčejná farma se mění v místo, kde je možné fyzicky stát u materiálu staršího než celé lidstvo.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
