Ještě před dvaceti lety zaznívalo v mnoha částech světa jednoznačné přání: „Chci kluka.“ Dívky byly často vnímány jako „slabší pohlaví“, ekonomická přítěž nebo „méně hodnotná investice“.
Dnes se ale děje pozoruhodný obrat. Statistiky ukazují, že rodiče v řadě zemí nejenže přestávají diskriminovat dívka, ale stále častěji si je vědomě přejí.
Ekonom Amartya Sen už v roce 1990 varoval, že v Asii chybí desítky milionů žen kvůli „genderové diskriminaci před narozením“. Podle analýzy The Economist zůstával po roce 2000 světový „přebytek narozených chlapců“ na vrcholu (až 1,7 milionu ročně). Ale dnes? Tento rozdíl spadl na přibližně 200 000, což odpovídá přirozené biologické odchylce mezi pohlavími.
„V letech 2000–2020 přibylo na světě díky tomuto trendu asi sedm milionů dívek, které by jinak nebyly vůbec narozeny,“ napsal před časem magazín The Economist.
Rodiče si to začínají uvědomovat. Dcera znamená větší šanci na vzdělání, větší šanci na zodpovědnost, a často také vyšší ochotu postarat se o rodiče ve stáří.
Ještě na počátku tisíciletí například 48 % jihokorejských rodičů věřilo, že syn je nezbytný pro pokračování rodové linie. V roce 2003 to už bylo jen 6 %. V Japonsku rodiče s jedním dítětem dávají přednost dceři v 75 % případů.
„V minulosti platilo, že když se narodila holčička, rodiče dál zkoušeli mít dítě, dokud nepřišel syn. Dnes platí opak. Pokud se narodí dcera jako první, rodiče jsou spokojení a často se rozhodnou u jednoho dítěte zůstat,“ napsal server Vox.com.
Ve Spojených státech je při umělém oplodnění legální vybrat si pohlaví dítěte. A překvapivě roste počet párů, které si vyberou dceru. Podle výzkumů to souvisí s představou, že dívky jsou „emočnější, starostlivější a klidnější“.
„Dívky, které přežijí selekci před narozením, čelí často diskriminaci i po narození: nedostatek výživy, omezený přístup ke vzdělání a zdravotní péči,“ uvedl dále Vox.com.
To, co začalo jako diskriminační katastrofa, se může proměnit v globální úspěch rovnosti. Je to důkaz, že společenské normy nejsou dané navždy, ale že se dají změnit, když se propojí vzdělání, osvěta, legislativa a empatie.
Svět, kde dívky nejsou „méněcenné“, ale vítané a chtěné, je krokem nejen ke spravedlnosti, ale i k prosperitě.