Kakadu arový (Probosciger aterrimus) patří k nejvýraznějším papouškům světa. V češtině se pro něj užívá i jméno kakadu palmový a představuje jediného zástupce rodu Probosciger. Přirozeně se vyskytuje v Nové Guineji, na přilehlých ostrovech a také na severovýchodě Austrálie, zejména v oblasti Yorského poloostrova. Na první pohled jej poznáte podle vysoké chocholky, impozantního černého zobáku a holých lící, které se při vzrušení zbarvují do sytě červené.
Domovem tohoto druhu jsou deštné a galeriové lesy, říční koridory a vlhké savany. V korunách stromů vyhledává semena, ořechy, plody a pupeny, příležitostně i hmyz a larvy. Obvykle se pohybuje jednotlivě nebo v párech, někdy v menších rodinných skupinách. Typická velká hejna netvoří. Z půdy si doplňuje minerální látky, které potřebuje pro zpracování mimořádně tvrdé potravy.
Jeho fyzická stavba je pozoruhodná. Zobák patří k největším mezi papoušky a svou mohutností se vyrovná i arům. Holé líce mění odstín podle nálady a kondice, zatímco dlouhá černá chocholka dodává ptáku nápadný siluetový profil. Zoologické instituce i chovatelská literatura uvádějí, že kakadu arový je nejstatnější z černých kakaduů a disponuje specializovaným „nástrojovým“ zobákem, který dokáže rozlousknout i extrémně tvrdé skořápky.
K nejzajímavějším projevům tohoto druhu patří unikátní hudební chování. Samci si z větviček nebo tvrdých tobolek vyrábějí jakési paličky, jimiž rytmicky bubnují do dutých kmenů. Každý samec má svůj vlastní rytmus a výzkum Australské národní univerzity potvrdil, že paličky si záměrně tvarují podle potřeby. Bubnování slouží jako teritoriální i námluvní signál a představuje jeden z nejpozoruhodnějších příkladů nástrojového chování u ptáků vůbec.
Navzdory impozantnímu vzhledu je životní strategie tohoto druhu velmi pomalá. Hnízdí v dutinách starých stromů a vyvádí mimořádně málo mláďat. Samice obvykle klade jediné vejce, a to zpravidla jen každý druhý rok. Takto nízká reprodukce patří k nejpomalejším mezi papoušky, což výrazně zvyšuje zranitelnost druhu vůči jakýmkoli zásahům do prostředí. Moderní studie potvrzují nízkou úspěšnost hnízdění a upozorňují, že populace se po úbytku obnovují jen velmi pomalu.
Z hlediska ochrany přírody je kakadu arový veden na Červeném seznamu IUCN jako téměř ohrožený (Near Threatened). V Austrálii je však podle tamní legislativy klasifikován jako zranitelný (Vulnerable). Hlavní rizika představuje úbytek hnízdních stromů v důsledku těžby dřeva a požárů, těžba bauxitu v části areálu a také nelegální odchyty. Druh je zařazen do přílohy I CITES, tedy nejpřísněji chráněné kategorie mezinárodního obchodu s ohroženými druhy.
V evropských i českých zoologických zahradách se kakadu arový objevuje jen výjimečně. Zoo Praha jej představuje jako statného černého papouška s chocholkou až 15 cm dlouhou, schopného rozlousknout i nejtvrdší ořechy. Chovatelské portály zároveň upozorňují, že jde o velmi náročný a vzácný druh, jehož pořízení i chov přesahují možnosti většiny soukromých chovatelů.
Psali jsme - Tunguska 1908: výbuch nad Sibiří, který změnil vědu o hrozbách z kosmu
Z taxonomického hlediska představuje kakadu arový starobylou vývojovou linii kakaduů. Český název „kakadu arový“ odkazuje na mohutný zobák připomínající ary, zatímco mezinárodní jméno „palm cockatoo“ vychází z častého výskytu v palmových porostech. V odborných databázích je veden pod jménem Probosciger aterrimus s několika uznávanými poddruhy. Česká terminologie je dnes již jednotně ustálená.
Pro budoucnost tohoto druhu je zásadní ochrana starých lesů s dutinami vhodnými k hnízdění, udržování přirozených ohňových režimů a omezení rušení v námluvních a hnízdních oblastech. Díky spojení výjimečného chování, pomalého životního cyklu a nápadného vzhledu představuje kakadu arový nejen ikonu ptačí evoluce, ale také ukazatel zdraví tropických ekosystémů severní Austrálie a Nové Guineje.
(vlk, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
