Když se v květnu roku 1933 objevila zpráva z jihozápadní Číny o úmrtí muže jménem Li Ching-Yuen, začala se rodit legenda, která dodnes fascinuje příznivce dlouhověkosti i kritiky přehánění historických údajů. Podle některých pramenů se Li narodil v roce 1736, jiné zdroje však uvádějí už rok 1677. Pokud by tyto údaje byly pravdivé, znamenalo by to, že ve chvíli své smrti dosáhl neuvěřitelného věku 256 let.

Li Ching-Yuen se podle dostupných svědectví narodil ve venkovské oblasti provincie S’-čchuan, na území dnešní jihozápadní Číny, v období dynastie Qing (poslední císařské epochy říše). Už v mládí se vydával do hor, kde sbíral léčivé rostliny, a podle legend doprovázel obchodníky po Tibetu, Mandžusku, Thajsku i Vietnamu. Později se údajně ve věku 72 let stal instruktorem bojových umění a poradcem provinční armády, čímž se poprvé objevuje v historických záznamech.

V dalších desetiletích měl Li žít převážně jako bylinář a horský poustevník. Podle svědectví se specializoval na sběr rostlin, které jsou dodnes součástí čínské medicíny, například kustovnice (goji), ženšen či divoký rebarborový kořen. Jeho strava měla být střídmá, složená z rýže, bylin a rýžového vína. Kromě rostlinné výživy přikládal velký význam meditaci, dechovým cvičením a pomalému pohybu. Jeho vlastní zásadu vystihuje citát: „Měj klidné srdce, odpočívej jako želva, kráčej živě jako holub a spi jako pes.“

Legenda dále uvádí, že Li Ching-Yuen obdržel v roce 1827 od císařského dvora blahopřání ke svým 150. narozeninám a o padesát let později další, k dvoustým narozeninám. Údajně měl 24 manželek a více než 180 potomků rozdělených do jedenácti generací. Jedna z mála dochovaných fotografií, pořízená v roce 1927, zachycuje Liho v domě generála Yang Sena, který jej pozval k pobytu a později o něm vydal zprávu.

Ačkoli příběh působí podmanivě, odborníci na gerontologii jej považují za zcela nepravděpodobný. Nejvyšší věk, který byl dosud vědecky ověřen, činí 122 let a 164 dní, tedy přibližně polovinu toho, co bylo přisuzováno Limu. Archivní záznamy z venkovských oblastí dynastie Qing navíc často vykazují značné nepřesnosti, přepisy a lidové dodatky, které z reálných osob činí legendární postavy.

Příběh Li Ching-Yuena má tak větší hodnotu symbolickou než historickou. Ukazuje, jak čínská kultura chápala dlouhověkost jako výsledek harmonie těla, mysli a přírody. Ačkoli údaj o 200 letech nelze potvrdit, jeho filozofie klidné mysli, střídmé stravy a pravidelného pohybu se stala inspirací pro generace lidí, kteří hledají zdravý a vyrovnaný životní styl.

Psali jsme - Krtek hvězdonosý: nejrychlejší „jedlík“ s nosem jako ruka

Zůstává tedy spíše symbolem duchovní rovnováhy než ověřeným fenoménem. O jeho skutečném věku nemáme důkazy, dokumenty jsou pozdní a často legendární. Přesto jméno Li Ching-Yuen vyvolává otázku, zda určité principy, které údajně dodržoval, tedy omezení stresu, klidný rytmus dne, meditaci a jednoduché jídlo, nelze považovat za univerzální cestu k delšímu a zdravějšímu životu.

Závěrem lze říci, že legenda Li Ching-Yuena spojuje prvky čínské medicíny, taoistické filozofie i bojových umění do jedinečného mýtu o věčné vitalitě. A i když vědecké důkazy chybí, jeho příklad nám připomíná, že délka života nemusí být měřena jen počtem let, ale i způsobem, jakým je prožíváme.

(Pilař, prvnizpravy.cz, foto: zai)