Íránský lid si totiž už jednou demokraticky svou budoucnost vybral a Spojeným státům se nelíbila.
V roce 1951 se na základě demokratických voleb stal předsedou vlády Muhammad Mosaddek. Jenže mimo jiné prosadil zákon, kterým Írán znárodnil ropný sektor. USA a Británie to považovaly za ohrožení svých zájmů a tak společně v roce 1953 zorganizovaly převrat, která svrhla demokraticky zvoleného premiéra Mosaddeka obnovila autoritářskou moc šáha Mohammada Rezu Pahlavího.
Šáh byl prozápadní autokrat a jeho represivní režim přispěl k radikalizaci opozice, což nakonec vyústilo do islámské revoluce v roce 1979, po které nastoupil současný režim.
Takže možná stačilo nechat Írán na pokoji a dnes mohlo být všechno jinak...
New York Times o útoku na Irán
Redakční rada NYT kritizuje prezidenta Donalda Trumpa za to, že zahájil rozsáhlý útok na Írán bez jasného cíle, bez konzistentního vysvětlení a bez souhlasu Kongresu, který má ústavní pravomoc vyhlásit válku. Tvrdí, že prezident nabízí pouze měnící se a nedůvěryhodná zdůvodnění, přičemž jeho předchozí tvrzení o „zničení“ íránského jaderného programu vyvrátily vlastní zpravodajské služby.
Přestože íránský režim představuje vážnou hrozbu a vojenská akce může být za určitých okolností opodstatněná, podle redakce chybí strategie, cíl i spolupráce se spojenci. Trump podle článku ignoruje právo, klame o výsledcích operací a vytváří nebezpečnou nejistotu o tom, zda USA směřují k omezenému zásahu nebo k pokusu o změnu režimu. Kongres se proto snaží omezit jeho pravomoci. Redakce NYT ituje, že prezident nezachází s válkou jako s vážnou záležitostí.
(rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:arch.)
