Když se návštěvník ocitne před monumentálními schodišti Persepolisu, má pocit, že vstupuje do kamenného světa, který měl od počátku ohromovat. Perský král Dáreios I. zde nechal vybudovat hlavní ceremoniální centrum říše, jež se v době svého rozkvětu rozprostírala od Indu až po Středomoří. Město nevzniklo náhodně, ale na obrovské terase, která byla zčásti přírodní a zčásti uměle vytvořená. Právě toto vyvýšené místo mělo symbolizovat nadřazenost královské moci a oddělení panovníka od běžného světa.
Architektura Persepolisu čerpala inspiraci z Mezopotámie, ale zároveň ji překonávala rozmachem i detailností. Reliéfy na stěnách nezobrazují násilí ani bitvy, nýbrž klidné a důstojné průvody vyslanců, kteří přinášejí dary králi králů. Právě tato obrazová výzdoba nabízí jedinečný pohled na rozmanitost perské říše a na způsob, jakým se sama chtěla prezentovat. Každý kámen zde vypráví příběh o moci, diplomacii a pečlivě budovaném obrazu vlády.
Dnes je Persepolis jedním z nejcennějších archeologických nalezišť světa a připomínkou doby, kdy Perská říše formovala dějiny velké části tehdy známého světa. Jeho ruiny nepůsobí jako mrtvá minulost, ale jako tichý svědek ambicí, které přesahovaly hranice i staletí. Právě proto si Persepolis i po více než dvou tisících letech uchovává schopnost fascinovat a vyvolávat úctu.






