Rozhovor Jindřicha Rajchla v pořadu X Talk na XTV působil jako tvrdý volební manifest. Předseda hnutí PRO a lídr kandidátky SPD v Moravskoslezském kraji vstoupil do studia s energií probíhající kampaně a s jasným cílem: obžalovat vládu, představit své priority a mobilizovat nerozhodnuté voliče.
První část diskuze se nesla v duchu regionální reality. Rajchl popsal Moravskoslezský kraj jako oblast s nadprůměrnou nezaměstnaností a vysokým podílem domácností v energetické chudobě. Do tohoto rámce zasadil i své osobní nasazení, časté výjezdy do regionu a přímý kontakt s lidmi. Odtud se přirozeně odvíjelo téma, které rozhovoru dominovalo. Kauza špinavých bitcoinů.
Rajchl obšírně popsal sled kroků vlády v souvislosti s aukcemi zabavených bitcoinů. Podle něj kabinet vědomě nechal pokračovat dražby i poté, co musel vědět o problematickém původu aktiv. Výsledkem je podle jeho výkladu mimosoudní vyrovnání za 50 milionů korun, které zaplatili daňoví poplatníci. Odpovědnost klade přímo na tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjuru, který měl aukce zastavit. V Rajchlově interpretaci nejde jen o selhání řízení, ale o právně postižitelný čin, který by měl být vyšetřován.
Exministr spravedlnosti Pavel Blažek se v Rajchlově argumentaci objevuje jako „pojistka“. Podle něj je Blažek obětním beránkem, na němž se má příběh zastavit, aby nezasáhl klíčové postavy vlády. Rajchl přitom spekuluje o zákulisních dohodách a o tom, že na veřejnost prosakují náznaky možného „vypovídání“, které mají být varovným signálem pro bývalé kolegy.
Po kritice vládních kauz se rozhovor přesunul k programovým prioritám. Rajchl staví na třech pilířích: snížení cen energií, odmítnutí podpory války na Ukrajině a podpora českých firem proti odlivu kapitálu do zahraničí. V regionu postiženém nezaměstnaností a odlivem investic takové teze rezonují a vytvářejí kontrast mezi vládní politikou a „programem pro lidi“.
Zahraniční politika se stala jedním z nejkontroverznějších momentů rozhovoru. Rajchl tvrdí, že Ukrajina už svůj boj prohrála a dodávky zbraní pouze prodlužují utrpení a ztrátu území. Moderátor Xaver Veselý mu oponoval, že konflikt stále probíhá. Rajchl ale trval na svém realistickém výkladu. Rusko podle něj nemá kapacity na úplnou okupaci, a proto neexistuje hrozba útoku na státy NATO. Argumentoval, že jediným smysluplným řešením je rychlý mír, byť za cenu územních ústupků.
Neméně razantní byla pasáž věnovaná neziskovým organizacím. Rajchl rozlišuje mezi prospěšnými subjekty, které pomáhají v sociální oblasti či zajišťují zásahové služby, a tzv. politickými neziskovkami. Ty podle něj ovlivňují vzdělávání, média i veřejný diskurz s cílem prosazovat ideologické agendy. Požaduje proto jejich úplné odstřižení od veřejného financování a navrhuje i speciální zdanění zahraničních dotací. Jako příklad uvádí organizace, které podle něj vnášejí do školství „progresivní témata“, jež s výchovou dětí nemají mít nic společného.
Rozhovor se však neomezil jen na kauzy a neziskovky. Rajchl se vyslovil i pro regulaci prostituce, která by podle něj měla být otevřeně uznána, upravena pravidly a zdaněna. Zároveň navrhl koncept „EET na stát“, tedy průhledného systému, v němž by občané mohli vidět, jak vláda nakládá s jejich penězi.
Při otázkách povolební spolupráce Rajchl jasně deklaroval, že vláda Petra Fialy nesmí pokračovat. Připustil proto i spolupráci s Andrejem Babišem a toleranci ze strany komunistů, pokud by to znamenalo změnu politického směru. Podle něj totiž největší hrozbu nepředstavuje návrat minulého režimu, ale „bruselská totalita“, symbolizovaná klimatickými opatřeními, přijetím eura či migračním paktem.
Rozhovor zakončila debata o násilí v politice. Rajchl spojil fyzický útok na Andreje Babiše s atmosférou nenávisti, kterou podle něj šíří vláda nálepkováním politických oponentů. Argumentoval, že se normalizovalo schvalování násilí jako legitimní forma boje a že stát nedokáže chránit politickou kulturu.
V závěru zazněla i jasná volební teze. SPD a PRO podle Rajchla nabízí konzistentní program, který nezklamal během pandemie ani během ukrajinské krize. Chce se profilovat jako síla, která vrátí politiku k lidem a postaví na první místo jejich životní úroveň. Rozhovor na XTV tak sloužil nejen jako platforma pro ostrou kritiku vlády, ale i jako předvolební manifest s jasně vymezenými prioritami a provokativní rétorikou.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
