Americký novinář Tucker Carlson avizoval svůj rozhovor s Vladimírem Putinem jako historicky přelomový. Jeho odpůrci v USA naopak uvažují, zda na něj nepoužít legislativu proti špionáži. Od úterka, kdy rozhovor ohlásil, byl velmi očekávanou záležitostí, které se diváci dočkali v noci na pátek.
Ruský prezident Vladimir Purin v Kremlu usedl naproti publicistovi Tuckeru Carlsonovi a vyložil mu svůj pohled na dějiny, jehož prostřednictvím vysvětloval "zvláštní operaci", kterou nařídil 24. února 2022. Odpověděl mimo jiné na otázku, proč s útokem čekal „tak dlouho“ a zdůraznil, že Rusko tuto válku nemůže prohrát. Promluvil o americké politice, která z jeho pohledu zahnala Rusko do kouta. Rusko, které prý po léta chtělo s USA spolupracovat.
Tucker Carlson se ještě před začátkem interview pokusil na sociální síti X vysvětlit, proč jej vlastně pořídil.
„Je to naše práce. Pracujeme v novinařině, je naší povinností lidi informovat,“ vysvětlil. Dva roky ukrajinské války podle něj překreslily dosavadní svět, ale američtí občané se o tom ještě nedozvěděli. „Opravdu nemají tušení, co se v tomto regionu odehrává,“ obává se.
Z interview se strůjcem války proti Ukrajině totiž sklidil nemalou porci kritiky. Chtěl dát Putinovi prostor se vyjádřit a ruský prezident jej využil k historickému exkurzu až do 9. století, na kterém vystavěl konstrukci vysvětlující, proč bylo 24. února 2022 třeba napadnout sousední stát. Ukrajina je podle něj nedílnou součástí Ruska. To několikrát zopakoval i ve dvouhodinovém rozhovoru s Carlsonem.
Carlson se ho poté zeptal, proč tedy neobsadil území Ukrajiny už dávno, když v Rusku fakticky vládne přes 20 let a vidí Ukrajinu jako součást Ruska.
„Povím vám to,“ odpověděl Carlsonovi Putin, načež se vrátil do časů, kdy se rodil Sovětský svaz, v jehož rámci existovala také sovětská Ukrajina. Z Putiova pohledu ji etabloval Lenin s dalšími komunisty. Ruský prezident tady zcela vynechal snahy Ukrajinců z let 1917 až 1922 o ustavení nezávislého ukrajinského státu. Po druhé světové válce Sovětský svaz získal další území, které připojil k Ukrajině.
„V tomto smyslu můžeme říct, že Ukrajinu stvořil Stalin,“ prohlásil ruský prezident Putin, které poté nasmroval svou řeč k rozpadu Sovětského svazu a prohlásil, že Rusové rozpustili Sovětský svaz s vírou, že je Američané a obecně kolektivní Západ přizve ke spolupráci.
„Rusové doufali, že budou přizváni mezi civilizované národy, ale nic takového se nestalo,“ pokračoval Putin a zdůraznil, že se NATO od té doby několikrát rozšířilo východním směrem.
„My jsme říkali, ‚prosím, nedělejte to, my jsme teď kapitalistická ekonomika jako vy, už tu nevládne komunistická strana‘,“ vysvětlil ruský prezident, podle kterého Rusové nabízeli ruku k jednání, ale Američané místo toho řešili situaci na Balkáně a řešili ji po svém, např. bombardováním Srbska.
S další nabídkou spolupráce prý Rusové přišli, když Američané chtěli vybudovat protiraketový deštník proti Íránu. Tehdy prý Rusko nabízelo, že by mohlo jít o spolupráci USA, Ruska a Evropy, ale ani to se nakonec nestalo. A tak se Rusko vydalo vlastní cestou a k vlastní obraně neustále zdokonaluje systém hypersonických střel. Je to cesta, kterou podle Putina Rusové původně jít nechtěli, ale když to nešlo jinudy, nakonec se vydali právě tudy.
Po chvíli se znovu vrátil na Ukrajinu s tím, že Američané se neustále vměšovali do tamního vývoje a Rusové tomu po dlouhá léta jen přihlíželi. Putin prohlásil, že šlo mimo jiné o aktivity americké CIA, která odmítala uznat výsledky ukrajinských voleb a neustále se snažila přetvořit politickou situaci k obrazu svému. A v roce 2008 NATO otevřelo dveře Ukrajině.
Poté v roce 2014 Ukrajinci napadli své spoluobčany v Doněcku. Putin je o tom přesvědčen. „Využili letadla a dělostřelectvo proti civilistům,“ zdůraznil Putin. „Existují videa zachycující letadla útočící na Doněck. Tehdy oni spustili velkou vojenskou operaci.“ Podle Putina k ní došlo i proto, že pár let před tím NATO otevřelo dveře Ukrajině. Ale tentokrát už Rusové nemohli jen tak přihlížet, protože vojenská akce vlády v Kyjevě už ohrožovala Rusko samotné a ohrožovala lidi na Donbase, lidi spřátelené s Ruskem.
„Americká politika nás dotlačila k liniím, které už jsme nemohli překročit, protože to ohrožovalo samotné Rusko,“ nechal se slyšet Putin. „Ukrajina vyprovokovala ten konflikt,“ dodal Putin.
Konstatoval též, že kdyby nebylo revoluce na Majdanu, „Rusko by nehnulo ani prstem. Putin je přesvědčen, že ruské impérium bylo vždy velmi tolerantní ve vztahu ke všem svým součástem a i ve věcech víry. V tom je podle Putina ruská síla. V toleranci v rámci celého impéria, které je vnímáno jako matka všech národů žijících na území impéria. Proto je vztah k ruskému impériu tak silný na celém území ruské říše. Putin je o tom přesvědčen.
Pokud jde o současnost, Putin má jasno, že bylo třeba chránit lidi na Donbase. Před vládou v Kyjevě.
„Zavázali jsme se respektovat hranice republik. Ale nezavázali jsme se, že budeme přihlížet expanzi NATO. Nikdy jsme nesouhlasili s tím, že by Ukrajina mohla být v NATO. Nikdy jsme nesouhlasili, aby tam vznikly základny NATO. Bez konzultace s námi,“ prohlásil rozzlobeně Putin.
A k dovršení všeho zlého začalo nové ukrajinské vedení dávat najevo, že neuvede v život tzv. Minské dohody, které měly zajistit autonomii Donbasu. A to byl pro Putina další důvod zasáhnout. A zastavit to, co z Putinova pohledu páchali Ukrajinci na Donbase. „To oni v roce 2014 začali válku. Naším cílem je tuto válku ukončit,“ zdůraznil Putin.
„To vláda v Kyjevě, vláda plně kontrolovaná Spojenými státy, oznámila, že nebude naplňovat Minské dohody,“ zaznělo také ze strany Putina.
Jedním z ruských cílů je denacifikovat Ukrajinu, což podle Putina znamená dosáhnout zákazu všech pronacistických hnutí na Ukrajině. Když totiž Ukrajinci začali budovat své národní povědomí, začali se odvolávat i na kolaboraci s Hitlerem. A toto podle Putina musí přestat. Jestli chtějí tvrdit, že nejsou Rusové, že jsou jiný národ, tak fajn, ať si to tvrdí, ale ne na nacisitických základech,“ zdůraznil Putin.
Psali jsme:
Poté se Putin vrátil k návštěvě ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského v Kanadě, kde na půdě tamního parlamentu vystoupil také ukrajinský nacistický veterán bojující proti Sovětům. I na něm je podle Putina vidět, že se Ukrajina neodpoutala od své nacistické minulosti a musí to udělat. „Neonacismus musí být zakázán i v ukrajinské legislativě,“ pravil Putin. Až se to stane, bude Ukrajina moderním státem. Dokud se toto nestane, Rusové prý nemají s kým vést dialog.
Potom prý stačí, aby Západ v čele se Spojenými státy přestal Ukrajině posílat zbraně. „Pak nastane konec války během pár týdnů,“ ujistil diváky Putin.
Rusko je prý připraveno vést s Ukrajinou jednání, ale z Putinova pohledu je kdosi na Západě, zmínil např. britského expremiéra Borise Johnsona, stále přesvědčen, že válčit proti Rusku bude výhodnější.
V závěru rozhovoru Putin znovu zopakoval, že je připraven jednat, ale míč je podle něj na straně Západu, který má Ukrajinu pod kontrolou. Stejně tak vyjádřil přesvědčení, že vztahy mezi Rusy a Ukrajinci se jednoho dne vyléčí.
(dan, tuckercarlson, screen: tcn)
