Nová bezpečnostní strategie Spojených států, zveřejněná v loňském roce, klade důraz na posílení americké moci v bezprostředním geopolitickém okolí a na omezení vlivu globálních konkurentů v západní hemisféře. Dokument otevřeně pracuje s logikou strategických sfér vlivu a navazuje na historický princip Monroeovy doktríny, který Spojené státy chápou jako legitimní rámec pro ochranu vlastních bezpečnostních a hospodářských zájmů. V centru pozornosti se ocitají otázky kontroly klíčových území, infrastruktury i pohybu cizích mocností v regionech, které Washington považuje za strategicky citlivé.
Právě v tomto kontextu publicista Vadim Petrov upozorňuje na reakce části české politické scény, které podle něj působí odtrženě od reality současného světa. Kritizuje zejména moralizující tón a opakované odvolávání se na mezinárodní právo bez ochoty přiznat, že globální politika se řídí především mocenskou rovnováhou. Petrov také popisuje nervozitu některých českých politiků a komentátorů jako důkaz neschopnosti přijmout, že Spojené státy jednají především v logice vlastního zájmu a že Evropa včetně České republiky na tento posun reaguje spíše rozhořčením než realistickou analýzou.
„Panika, která nastala v progresivistickém táboře a v Havlových lidskoprávních reziduí ze sedmdesátek mezi lidmi jako je Vondra, Žantovský a spol., by možná vzniknout nemusela, kdyby si tihle lidé byli schopni připustit, že se svět mění, ať se jim to líbí, nebo ne.
Mluví se o Monroeově doktríně. Omlouvám se za nevyžádanou přednášku, ale sám jsem si v tom potřeboval udělat jasno.
Monroeova doktrína je klíčový princip americké zahraniční politiky, který byl poprvé formulován v roce 1823. Jejím cílem bylo varovat evropské mocnosti před dalšími kolonizacemi nebo intervencemi na americkém kontinentu (v Západní hemisféře). Doktrína prohlašovala, že USA budou považovat jakýkoli pokus evropských států o rozšíření svého vlivu v Amerikách za nepřátelský akt vůči Spojeným státům.
Od té doby ale už pro Amerika není hrozba imperiální Evropa, která se svým konstruktem v podobě EU odsoudila do bezvýznamnosti, ale Čína a Rusko.
Národní bezpečnostní strategie USA (NSS) z listopadu 2025 Monroeovu doktrínu přímo reflektuje v moderním kontextu, který zdůrazňuje obnovení americké moci a prioritu v Západní hemisféře.
Cílem je bránit nehemisférickým konkurentům (Číně nebo Rusku) v umisťování sil a ovládání strategických aktiv v regionu. Strategie klade důraz na zajištění stability, kontrolu migrace, zastavení toků drog a udržení přístupu ke klíčovým geografickým oblastem.
Psali jsme: Ruské jednotky přebírají ochranu nové prezidentky Venezuely
Ano. Na řadě je Kuba, Grónsko…je to jen otázka času. Američani nechtějí, aby se jim Číňani a Rusové proháněli na dvorku.
A jestli to Dánové a evropští lídři nepochopili?
Ale pochopili, jen, jak je jejich zvykem, ze sebe i z nás dělají evropští elitáři blbce. A argumentace o Mezinárodním právu? Ano, pěkné. Máte pravdu a co tam máte dál? Že to potom platí i pro Putina s Ukrajinou a Čínu s Tchaj-wanem? Ano, a dál? Že se vám to nelíbí?
America first. Když ji nezastaví ani Čína ani Rusko, myslíte si, že by to dokázala Evropa? Třeba koalice ochotných?“ zeptal se závěrem svého komentáře na síti facebook Vadim Petrov.
(Pilař, prvnizrpavvy.cz, repro: xtv)
