V Evropě se v posledních letech stalo módou tvářit se jako obránce svobody, demokracie a antifašistických ideálů. Čím dál častěji však tato maska zakrývá spíše pohodlné pózy než skutečnou odvahu nebo historickou paměť. Nový komentář italského novináře Marca Travaglia publikovaný s názvem „Homeopatičtí antifašisté“ odhaluje toto pokrytectví s brutální upřímností a nekompromisní logikou.
Článek vyvolal rozruch tím, že zpochybňuje pravost mnohých současných „antifašistů“, kteří si podle autora budují kariéry a morální autoritu na odkazu skutečných bojovníků proti fašismu, ale bez rizika, bez následků, a hlavně bez pochopení historických souvislostí.
„Skuteční partyzáni riskovali životy a mnozí je ztratili. Ti opoždění dnes riskují nanejvýš potlesk a honoráře,“ píše italský server La Voce della Sera.
Travaglio v článku mimo jiné upozorňuje na to, jak evropská elita reaguje na 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zatímco v Moskvě se chystá okázalá vojenská přehlídka, kde budou po boku Vladimira Putina představitelé zemí BRICS, většina evropských lídrů raději ignoruje tuto připomínku klíčového historického vítězství. Výjimkou je slovenský premiér Robert Fico a srbský prezident Aleksandar Vučić. Oba byli okamžitě napadeni estonskou eurokomisařkou Kajou Kallasovou, jejíž země v roce 1944 aktivně spolupracovala s nacisty.
Tato připomínka nepříjemné pravdy je jedním z hlavních trnů v oku těch, kteří se dnes rádi označují za antifašisty, ale z historie selektivně vyzobávají jen to, co se hodí do jejich současného geopolitického narativu. Skutečnost, že části západní Ukrajiny (zejména Halič a Lvov) v roce 1941 vítaly nacisty jako osvoboditele a že místní kolaboranti hráli aktivní roli při likvidaci ukrajinských Židů, je pečlivě vytlačována z veřejného diskurzu. Travaglio připomíná i nechvalně proslulého Stepana Banderu, zakladatele 14. divize Waffen-SS, který je dnes v nezanedbatelné části Ukrajiny veleben jako národní hrdina, navzdory své odpovědnosti za smrt desetitisíců civilistů.
Namísto uctění památky více než 26 milionů padlých sovětských vojáků, kteří nesli hlavní tíhu boje s nacismem, se Evropská unie rozhodla oslavit 9. květen jako Den Evropy. Travaglio k tomu ironicky poznamenává, že se „v roce 1985 si vymysleli protioslavu, aby zakryli ruský podíl na vítězství nad fašismem.“
Vrchol cynismu podle autora přichází letos: ministr zahraničí Ukrajiny navrhl, aby se Den Evropy slavil právě ve Lvově. Městě, kde během nacistické okupace došlo k pogromům, jež zredukovaly místní židovskou komunitu z 100 000 na necelý tisíc. Polský ministr zahraničí Sikorski prý na tento návrh zareagoval slovy: „Skvělý nápad!“ Travaglio to uzavírá sarkastickým povzdechem: „A příští rok všichni do Salò?“
Psali jsme:
Travagliův článek je vážným varováním před morálním relativismem, který Evropu oslabuje nejen historicky, ale i strategicky. Pokud se památka na vítězství nad nacismem stane nástrojem selektivní politiky, pak se Evropa ocitá v nebezpečné spirále, kde pravda a lež, hrdinství a kolaborace, ztrácejí své jasné kontury.
Je na čase si přiznat, že ne každý, kdo si říká „antifašista“, skutečně hájí ideály svobody, spravedlnosti a paměti. Mnozí jsou jen antifašisté homeopatičtí... efekt téměř nulový, ale marketing výborný.
(Kovář, vocedellasera.com, repro: zai)
