Premiér Andrej Babiš znovu otevřel otázku rušení ministerstev a tvrdí, že kdyby hnutí ANO vládlo samostatně, Česká republika by mohla mít až o čtyři resorty méně. Odpovědnost za neuskutečněné změny přitom přenáší na koaliční partnery. Ti však nyní veřejně prohlašují, že slučování ministerstev podporují.

Před volbami rušení ministerstev, po volbách ústup

Hnutí ANO mělo ve volebním programu pro rok 2025 jednoznačný závazek zrušit Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho agendy převést pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Současně slibovalo každoroční pětiprocentní úspory na provozu státu, veřejných zakázkách a omezování agend. Karel Havlíček hovořil o vytvoření silného ministerstva hospodářství, které by soustředilo průmyslovou, investiční, stavební a hospodářskou politiku.

Také Motoristé sobě vystupovali s programem razantního zeštíhlení státní správy. Požadovali snížení počtu lidí pracujících pro stát nejméně o 20 procent během volebního období. Jejich předvolební harmonogram předpokládal, že již v roce 2027 začne rušení nebo slučování vybraných institucí. SPD podle svého předsedy Tomia Okamury rovněž dlouhodobě prosazovala slučování ministerstev.


Vládní program sice dál slibuje audity, omezení nadbytečných agend a snížení provozních výdajů, konkrétní reorganizace ministerstev z něj ale zmizela. Havlíček následně vysvětloval odklad spojení MMR s průmyslem přípravou stavebního zákona a digitalizací. Místo původního sloučení nyní soustřeďuje pod Ministerstvo průmyslu a obchodu vybrané hospodářské a technologické agendy. Předvolební slib zrušit celé ministerstvo tak ustoupil postupným přesunům kompetencí.

Šťastný prosazoval ministra sportu, nyní chce spojovat resorty

Zvláštní paradox představuje postoj ministra Borise Šťastného. Po volbách patřil k hlavním obhájcům samostatného zastoupení sportu ve vládě. Zdůrazňoval, že sport potřebuje politického garanta a propojení pohybových aktivit, zdravotnictví a prevence může přinést dlouhodobé ekonomické úspory. Vznik nové ministerské funkce tehdy obhajoval i proti kritice, že vláda slibující menší stát rozšiřuje počet politických funkcí.

Samostatné ministerstvo sportu s vlastním úředním aparátem nakonec nevzniklo. Šťastný se stal ministrem bez portfeje při Úřadu vlády. Debata o skutečném ministerstvu sportu však pokračovala. V červnu 2026 představil poslanec ODS Karel Haas návrh zákona, který počítal s jeho případným vznikem v dalších volebních obdobích, podmíněným reorganizací současných resortů. Šťastný tehdy podpořil pokračování legislativních prací.


Dnes Šťastný naopak podporuje slučování ministerstev a požaduje plošné snížení personálních stavů státních institucí nejméně o deset procent. Spojení ministerstev zdravotnictví a práce a sociálních věcí označil za svůj dlouhodobý záměr. Jako příklad úspor uvádí Národní sportovní agenturu, kde podle svého vyjádření očekává do konce roku dvacetiprocentní snížení počtu přepočtených úvazků oproti stavu před svým nástupem.

Samotná podpora sportu a současné slučování ministerstev se samozřejmě nevylučují. Politický rozpor však spočívá v tom, že vláda na jedné straně zdůvodnila vytvoření nové ministerské funkce strategickým významem určité oblasti a na druhé straně nyní hovoří o rušení velkých resortů především jako o zdroji úspor. Dosud přitom nepředložila jednotná kritéria, podle kterých by bylo možné posoudit, které instituce potřebují samostatné vedení a které mají být sloučeny.

Koalice souhlasí, ale Babiš stále nemá konkrétní plán

Premiér v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že při samostatném vládnutí ANO by kromě MMR zrušil také Ministerstvo dopravy a spojil resorty zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Podle svých slov by tak ušetřil čtyři ministerstva. Z vyjmenovaných opatření ovšem přímo vyplývá zánik pouze tří samostatných resortů. Čtvrtý krok premiér blíže nevysvětlil.


Tady se ukazuje skutečný problém. Politici se shodují na obecném heslu o menším státu, ale nikdo nepředložil společný návrh, jak má nová struktura ministerstev vypadat. Chybí harmonogram, změna kompetenčního zákona, vyčíslení úspor i nákladů reorganizace.

Přitom pouhé přejmenování nebo administrativní spojení ministerstev žádné zásadní úspory nezaručuje. Rozhodující je skutečné odstranění duplicit, omezení agend a snížení provozních nákladů při zachování potřebných veřejných služeb.

Babišova argumentace, že mu v reorganizaci brání koaliční uspořádání, proto nevysvětluje celou situaci. SPD a Motoristé nyní veřejně otevírají prostor k jednání a premiér má možnost jejich deklarovanou podporu prověřit konkrétním návrhem.

Rozdíl mezi předvolebními sliby a skutečným vládnutím je přitom zřejmý. ANO slibovalo zrušit ministerstvo, které dnes samo řídí. Motoristé požadovali výrazně menší stát, ale zároveň získali novou ministerskou funkci. SPD prosazuje slučování resortů, avšak jeden z těch, jejichž zrušení premiér zmiňuje, sama politicky spravuje.

Pokud vláda skutečně chce šetřit na vlastním provozu, měla by místo dalších prohlášení předložit konkrétní reorganizační plán. Jinak zůstane její předvolební slib menšího a levnějšího státu především politickým heslem, jehož uskutečnění se vždy odkládá na vhodnější dobu.