ANO OSTROUHALO, PREZIDENT Z REKLAMKY A ZELENSKÉHO VAROVÁNÍ. Třináct kandidátů ve druhém kole, ani jeden nový senátor. Hnutí ANO utrpělo ve volbách do horní komory Parlamentu tvrdou porážku a přišlo dokonce o jedno dosavadní křeslo. Andrej Babiš označil výsledek za katastrofální. Jednou z možných příčin neúspěchu je také skutečnost, že ANO nedokázalo vytvořit společný volební blok s dalšími vládními stranami. Sázka na vlastní značku se tak hnutí nemusela vyplatit.
Doplatil Andrej Babiš v senátních volbách na sázku na vlastní značku místo spolupráce s koaličními partnery?
Je to jedna z příčin, ale podle mě není ta nejdůležitější. Andrej Babiš podle mě doplatil v prvním kole na nesplněné sliby a v druhém doplatil na lísání k libtardům. To je totiž jak nemoc. Napřahujete ruce k vašim nesmiřitelným politickým nepřátelům. Nezískáte je a naopak ztratíte vlastní voliče.
S jednou jedinou výjimkou (která potvrzuje pravidlo) získali získali senátní kandidáti za ANO ve druhém kole méně hlasů než v prvním. A kdyby dostali alespoň to, co dostali v prvním, mělo by ANO tři senátory. Je třeba bedlivě sledovat, jestli Andrej právě nenaskočil na tradici svých předchůdců, Sobotky a Hamáčka. Ti se také lísali k pravdě a lásce, až úplně vymizeli z politiky.
Premiér Andrej Babiš urovnal spor ve vládní koalici o změny inkluze ve školách. Motoristé prosadili část svých požadavků, například zavedení spádovosti pedagogicko-psychologických poraden. Neuspěli však s návrhem, aby ředitelé škol mohli odmítnout přijmout děti s nejvyššími stupni podpůrných opatření. Ministr školství Robert Plaga tak ustál zásadní část svého návrhu, zatímco Motoristé a SPD dál požadují výraznější omezení inkluze. Je kompromis kolem inkluze skutečným řešením problémů českého školství, nebo jen politickou dohodou, která má udržet vládní koalici pohromadě?
Veľký Bocian urovnal spor v koalici, ale nijak neurovnal postoj veřejnosti k inkluzi. Ta ji prostě nechce, nechce a nechce. Jestli to Babiš nechápe, doplatí na to. Inkluzi vyřeší zavedení speciálních tříd, nikoliv nasazení dražších asistentů ani spádovost poraden. Inkluze totiž způsobila nikoliv odstranění zvláštních škol, ale udělala zvláštní školy ze všech škol.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů přehlasovala 104 hlasy veto prezidenta Petra Pavla a prosadila nový zákon o státních zaměstnancích. Ten má od listopadu usnadnit propouštění úředníků a posílit personální pravomoci ministrů. Vláda slibuje pružnější a efektivnější státní správu, prezident a opozice naopak varují před její politizací. Sněmovna současně přehlasovala i druhé prezidentovo veto, které se týkalo omezení jeho pravomocí při obsazování diplomatických funkcí. Přinese nový zákon efektivnější státní správu, nebo otevře dveře politickým čistkám na úřadech?
Nečekám od tohoto zákona žádné změny, které bychom postřehli. Ale je to určitě krok k tomu, aby úředníků ve státní správě ubývalo a nepřibývalo. Ovšem, jestli se právě tohle podaří, to je ve hvězdách. V podstatě se koalice nebude moci vymlouvat, že nemůže vyhazovat nadbytečné lidi. Jestli je ale skutečně vyhodí, na to si ještě budeme muset počkat.
Prezident Petr Pavel po návratu z Maroka přiznal, že za soukromé lety zaplatil téměř půl milionu korun. Na dovolené ho doprovázeli chirurg Tomáš Šebek, který vystoupil na demonstraci Milionu chvilek, podnikatel a někdejší marketér Viktora Koženého Pavel Kubíček či miliardář Petr Šebor, jehož bratr patří podle médií k významným podporovatelům Milionu chvilek. Do Maroka navíc prezident odletěl tryskáčem rodiny miliardáře Pavla Hubáčka. Přestože prezident zveřejnil svůj podíl na nákladech, celková cena soukromých letů i jejich financování ostatními účastníky zůstávají nejasné. Kde končí soukromé přátelství prezidenta republiky a začíná problém jeho vazeb na vlivné podnikatele?
Ale tohle jsme přece věděli! Věděli jsme, že Petr Pavel je navázaný na zbrojaře a jiné pravdoláskařské mafiány. Věděli jsme, že Petr Pavel je jejich prezident. Věděli jsme, že svou lidovost jen hraje a ve skutečnosti je prodlouženou rukou vojenskoprůmyslového komplexu. Otázkou je, jestli si toho všimli i lidé, kteří ho volili. Vadí jim to? Jestli ne, tak se holt budou muset jednou vypořádat s následky své volby. V zákopech na Donbasu budou moci přemýšlet, kde udělali chybu.
Poslední komunální a senátní volby znovu upozornily na rostoucí vliv silných regionálních politiků, kteří si budují vlastní mocenské zázemí a stále méně závisejí na celostátních stranických centrálách. Jihočeský hejtman Martin Kuba po odchodu z ODS vybudoval vlastní hnutí Naše Česko, které uspělo v Českých Budějovicích. Liberecký hejtman Martin Půta se dlouhodobě opírá o vlastní regionální hnutí a jihomoravský hejtman Jan Grolich se z krajské politiky propracoval až do čela KDU-ČSL. Vedle tradičních stranických centrál tak vyrůstají nová mocenská centra, jejichž vliv může sahat daleko za hranice jednotlivých krajů. Stávají se z českých hejtmanů noví političtí gubernátoři, kteří si budují vlastní mocenská území?
Já už mnoho let upozorňuji, že volby jsou stále méně o programu a stále více o ksichtě. Lidé volí lídry, nikoliv stranický aparát. Lidé volí lidi, nikoliv ideologii. Tohle by tomu odpovídalo.
Vznikají nové cesty na vrchol politického potravinového řetězce. Obejdou se bez prostředníků v stranických centrálách, ale také bez prostředníků v médiích. Je to cesta přímočařejší, ale také rizikovější. Pád z nejvyšších míst na dno je běžný a nezávislost na politické straně je vykoupena závislostí na různých Redlech, Dlouhých nebo Janoušcích. Ještě jsem se nerozhodl, jestli to je špatně a nebo dobře. Každopádně je to jiné a Václavu Klausovi by se to asi nelíbilo.
Nejnovější volební průzkumy ukazují oslabování hnutí ANO a výrazný růst opozičního STAN. Podle agentury NMS by ANO získalo 28,8 procenta hlasů, zatímco Starostové 18,8 procenta. Podobný trend potvrzuje i STEM, který přisuzuje ANO 31,3 procenta a STAN 16,6 procenta. Motoristé se mezitím pohybují kolem pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do Sněmovny. Andrej Babiš tak čelí otázce, zda jeho vláda dokáže naplnit předvolební sliby, zatímco Vít Rakušan upevňuje na úkor ODS pozici STAN jako nejsilnější opoziční strany. Co stojí za oslabováním ANO a rostoucí podporou Rakušanových Starostů?
Vít Rakušan posiluje, protože Kupka je idiot a Hřib je arogantní hajzl. Rakušan je sice mafián, ale chytrý mafián s tahem, na branku. Nic jiného v tom nehledejte. A hnutí ANO sice papírově oslabuje kvůli neplnění slibů, ale jeho voliči fakt nepůjdou volit ani Grolicha ani STAN. Strategická parita se nemění, mění se jen taktika jednotlivých aktérů. Jak to doopravdy je, to se dozvíme až v roce 2028 v krajských volbách.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl neuplatnit další sankce proti Rusku, přestože je umožňuje nový zákon schválený Kongresem. Výjimku zdůvodnil národním zájmem Spojených států. Washington navíc nedávno uvolnil omezení obchodu s ruskou naftou, jejíž dodávky mají pomoci snížit ceny paliv. Trumpův postup kritizuje ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij, zatímco Evropská unie pokračuje v sankčním tlaku na Moskvu. Znamená Trumpův ústup od dalších sankcí zásadní obrat v americké politice vůči Rusku?
Trump má před sebou doplňovací volby a je tak v bruseli, že mu musí pomáhat Putin plnými tankery nafty. Až bude mít po volbách, nejspíš na všechny dnešní sliby zapomene a bude zase dělat to, co je pro něj nejvýhodnější, což dělá i teď. Kvůli volebnímu výsledku Republikánů je ochoten zradit Evropu i Ukrajinu. To je celé. Po volbách se zase začne od začátku, bude se slibovat, co se teď odvolalo a odvolávat, co se teď slibuje. A celé to jen ukazuje hlubokou strukturální krizi ve které jsou Spojené státy i přes jejich nesporné úspěchy na poli vědy a průmyslu.
Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij varoval evropské lídry, že v případě porážky Ukrajiny by mohlo až 20 milionů jejích obyvatel hledat útočiště v Evropě. Podle Zelenského Rusku nestačí ovládnutí Donbasu, ale usiluje o zničení ukrajinské státnosti. Územní ústupky Moskvě proto podle něj nezaručí konec války. Evropa přitom už poskytuje dočasnou ochranu více než čtyřem milionům lidí, kteří před konfliktem uprchli. Používá Vladimir Zelenskij hrozbu masové migrace jako argument pro pokračování evropské podpory Ukrajiny?
To je spíš hrozba pro nebohý evropský lid, který se má leknout migrace a podpořit další finanční a zbraňové transfery do Kyjeva. Potíž je ovšem v tom, že Evropa už nemá co poslat, takže Zelenský se sice může objímat s evropskými lídry, ale další zbraně a prachy mu to nezajistí. Kde nic není, ani Stěpan Bandera nebere.
Americký miliardář Elon Musk vyzval ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského k odchodu z funkce. Na sociální síti X napsal, že pokračuje krveprolití a nastal čas, aby Zelenskij odešel. Podobně se vyjádřil také americký prezident Donald Trump, podle něhož Ukrajina potřebuje nového vůdce schopného uzavřít mírovou dohodu. Jsou otevřené výzvy Trumpa a Muska k odchodu Zelenského předzvěstí možného ukončení války na Ukrajině?
Já být Zelenským, tak Trumpa poslechnu. Nahospodařeno mám, miliardy, jachty i byty jsou, Olena bude spokojená. Při trošce štěstí se to dá i přežít. Ale pokud Zelenský bude zaťatý Ukrajinec, který ty svoje kecy myslí vážně, tak se holt dopracuje do role Bašára Asada. Jen s tím rozdílem, že Rusko svoje lidi neopouští. Amerika své přátele zrazuje jak na běžícím pásu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová prosadila zásadní změnu volebního zákona. Parlament reformu schválil poměrem 227 ku 164 hlasům. Nový systém umožní koalici, která získá alespoň 42 procent hlasů, získat dodatečné mandáty a zajistit si parlamentní většinu. Vláda změnu obhajuje snahou o stabilnější vládnutí, opozice naopak varuje před zvýhodněním velkých politických bloků a koncentrací moci. Nová pravidla se mají poprvé uplatnit při parlamentních volbách v roce 2027. Měla by se Česká republika inspirovat italským modelem, který zvýhodňuje vítězné volební koalice?
Já bych byl spíš pro normální elementární rovnost. Snížit volební kvórum na půl procenta. každá strana, která nabere alespoň půl procenta hlasů, by měla svého poslance. Pokud by měla procento, byli by to dva poslanci. A pokud by měla něco mezi tím, prostě by to propadlo bez přepočtu mandátů pro jiného. Poslanecká sněmovna by tak měla maximálně dvě stě poslanců, ale reálně by se počet poslanců lišil volby od voleb. V roce 2021 by jich bylo jen 160 a loni by jich bylo 190. Zkuste si spočítat, jak moc by se tato čistá elementární realita lišila od volebních výsledků. A že by byla sněmovna větší chaos? Chachá, kdo by si toho všimnul?
(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, repro: datarun)
