Evropská finanční a vojenská pomoc Ukrajině vyvolává také otázku, jak dlouho lze pokračující podporou vyvažovat personální nároky války. Publicista a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov se jí věnuje v příspěvku na Facebooku, v němž upozorňuje na hranice možností evropských institucí. Podle něj totiž ani další miliardy eur a dodávky moderních zbraní nemohou samy vyřešit problém, který považuje pro další vývoj konfliktu za zásadní. Svou kritiku staví na rozdílu mezi dostupností vojenské techniky a počtem lidí schopných dlouhodobě bojovat.
„Neumíme Ukrajině pomoct válku vyhrát. Tak zavřeme oči a pošleme šek. Evropská unie právě přijala další sankce proti Rusku a na Ukrajinu posílá další miliardy. Jen letos má jít na podporu ukrajinské obrany přes 28 miliard eur. Peněz máme pořád dost. Víc než Ukrajina bojeschopných vojáků. A právě to je ten problém. Můžeme koupit další děla, rakety, drony a systémy protivzdušné obrany. Jenže někdo je musí obsluhovat. A hlavně někdo pořád musí stát na frontě. Někdo musí držet zákop, město i několik set kilometrů fronty. Dron tohle nezařídí,“ napsal Petrov.
Ve své úvaze Petrov rozlišuje mezi celkovými možnostmi mobilizace a skutečnou schopností armády udržovat bojeschopné jednotky. Upozorňuje, že potíže mohou nastat podstatně dříve, než by se vyčerpaly veškeré personální rezervy země. Z tohoto pohledu se zabývá nejen vojenskými důsledky nedostatku lidí, ale také rozhodnutími, před která by taková situace mohla postavit ukrajinské vedení. Jde o jeho scénář možného vývoje, nikoli o jistou předpověď konce války.
„Ukrajinská armáda přitom nemusí dojít do stavu, kdy už nebude koho mobilizovat. Problém přijde mnohem dřív. Jednotky budou mít málo lidí, vojáci se nebudou stíhat střídat, poroste únava, dezerce a tlak na další mobilizaci. Pak zbývá snižovat mobilizační věk, brát další lidi ekonomice, nebo ustupovat a zkracovat frontu. A …konec války určí nedostatek lidí. Ne nedostatek peněz. To, co je dnes nepřijatelné, může být za rok přijatelné jednoduše proto, že už nebudou lidé, kteří by na frontě umírali,“ pokračuje publicista.
Petrovova argumentace se v závěru přesouvá od situace ukrajinských jednotek k širšímu srovnání obou válčících zemí. Připouští, že personální ztráty představují problém také pro Rusko, rozhodující význam však přikládá rozdílu v jejich lidských rezervách. Právě tento nepoměr podle něj ukazuje, proč pokračující evropská pomoc nemusí stačit k překonání všech omezení, jimž Ukrajina čelí.
„Rusko má samozřejmě stejný problém. Také přichází o obrovské množství lidí. Jenže má několikanásobně větší lidské rezervy. Evropa tedy může financovat válku ještě dlouho. Ukrajina je limitovaná počtem lidí. Peníze budou. Lidé, které je možné poslat do zákopů umírat, jednou dojdou. Co pak udělá Evropská komise?“ uzavírá Vadim Petrov.
(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
